Krumlovem vede nová část Vltavské cyklostezky. Přístupná bude nejdříve v dubnu

Projekt Vltavské cyklostezky, který z velké části zřizuje Jihočeský kraj, vyšel již na více než třicet milionů korun. Její téměř dokončený úsek má přinést místním i návštěvníkům Českého Krumlova pohodlnější přístup do centra města. Dosud totiž museli chodit podél frekventované silnice, kterou nyní vymění za osvětlenou trasu podél Vltavy.

„Úsek je pořád v rozestavěném stavu, mělo to být původně hotové do konce roku, ale protože se změnila některá zadání, tak si myslím, že to bude hotové v dubnu nebo květnu“ uvádí Dalibor Uhlíř, místostarosta Českého Krumlova.

Vstup na cyklostezku bude od Vošahlíkova mlýnu po rampě k řece a končit bude v lokalitě u Trojice. Její provoz bude smíšený, přístupný pro pěší i cyklisty.

Kraj současně musí rozhodnout o dalším úseku, který povede polní cestou z Domoradic přes Rájov do Zlaté Koruny. Ve hře je levobřežní varianta stezky, která by vyšla dle odhadů na sedmdesát milionů korun. Druhou možností je pravobřežní varianta, s odhadovanými náklady kolem sta milionů korun.

„Klíčové je protáhnout toho cyklistu městem. Původně se uvažovalo o variantě, že by se ve Větřní odbočilo přes most a ta cyklostezka se táhla podél vlečky do Kájova. Ale my od téhle varianty teď ustupujeme a myslíme si, že všichni cyklisti a rodiny s dětmi budou chtít jet kolem Vltavy po stávající pravobřežní cestě, která už tam je“ popisuje Dalibor Uhlíř.

Směrem na severozápad pak aktuálně vede Vltavská cyklostezka z Českého Krumlova, pod Plášťovým mostem, serpentinami k nádraží. Dále pokračuje na k Vyšnému, kde odbočuje k Českým Budějovicím.

„Ten potenciál je tady obrovský, ale že by na tom byl náš kraj lépe než jiné, to bych neřekl, byť je ten stav cyklostezek určitě lepší než třeba před pěti, osmi lety“ komentuje Jan Vlášek, ředitel nadace Jihočeské cyklostezky.

Podpora cyklodopravy je v jižních Čechách stále větší prioritou. Díky projektům, jako je Vltavská cyklostezka, se lidé mohou těšit na bezpečnější, pohodlnější a propojenější síť stezek napříč celým regionem. Kvůli kopcovitému terénu není však budování cyklostezek vždy jednoduché.

„Když vezmeme například Ústecký kraj, ten do páteřních cyklostezek investuje už nějakých třináct, patnáct let. Ale ten terén tam tomu samozřejmě nahrává, jde to do určité míry snadněji vybudovat, než třeba úsek mezi Vyšším Brodem a Krumlovem“ dodává Jan Vlášek.

Jakým směrem se bude dále Vltavská cyklostezka rozrůstat ukáže rozhodnutí kraje. Záležet bude také na obcích, kterých se stezka dotýká – zda budou chtít zahrnout do svých územních plánů trasu po levém nebo pravém břehu Vltavy.