Milan mne opět potěšil. Ve svém ateliéru vytáhl ze skříně starý měděný korbel a začal vyprávět: „Tenhle korbel byl nalezen při budování základů nového domu v českobudějovické Jeronýmově ulici. Ležel 150 centimetrů pod zemí a zajímavé je, že celou tu dobu, kdy byl zahrabán, přečkal bez viditelného porušení.“ Začali jsme společně pátrat po jeho historii.
Podle odhadu znalců byl korbel vyroben koncem šestnáctého století, je celoměděný, protože tehdy se ještě nevědělo, že měď, respektive měděnka je jedovatá.
O přibližně sto let později si další milovník piva nechal přidělat na korbel víčko. A to je ta největší zajímavost. Jako víčko byla využita tradiční budějovická šneková formička na cukroví. Tehdy se již ale vědělo, že měděnka organizmu škodí, a proto je víčko pocínované. Bohužel, víčko je napadeno cínovým morem, na který zatím nemáme „lék“. Postupně mor cín vyžere, takže našim vzdáleným potomkům se zachová měděný korbel s měděným víčkem.
Restaurátorských prací se ujal Jan Török, jeden z nejlepších konzervátorů a renovátorů kovových věcí v České republice. Jeho služeb využívá i Jihočeské muzeum. Jan Török odborně provedl konzervaci korbelu a při prvním čištění, kdy renovovaný předmět ponořil do vlažné vody, prý zřetelně ucítil vůni starobudějovického piva.
Pivní korbel, ze kterého si vychutnávali zlatavý mok naši předkové, si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.