Na svěží pohlednici pořízené před rokem 1912 je zachycena Divadelní ulice od Zlatého mostu směrem k náměstí. Ulicí právě jede ke stanici u divadla tramvaj linky L (Linecké předměstí). Na to, že zrovna v tom čase zápasil (slovně) předák Čechů August Zátka s předákem Němců Josefem Taschkem o správu města, to v poklidné Divadelní nevypadá. Asi nebyl život v režimu c. k. tak romantický, jako je k vidění na pohlednici, ale zamyšlení, jak to tenkrát vlastně bylo, to vyvolává.
Vlevo první patrový dům na rohu je hostinec U Wendlerů, který měl nábřeží Malše zahradní restaurace. Druhý dům o dvou patrech je historický Velký či Bílý pivovar, který se začal v únoru 1912 bourat. Jihočeské listy ze dne 14. února 1912 o tom nevesele informovaly: „Včera dne 13. února 1912 započalo bourání Velkého pivovaru. Začalo se od hradeb s kulatou věží, čímž zmizí kus velmi starých Budějovic.“
Kulatou věží byla věž Katovna. O Velký pivovar se bojovalo do posledního dne. Firmy v něm sídlící se nechtěly vystěhovat. Vlastenecké budějcké listy vinily za likvidaci Velkého pivovaru jisté německé konsorcium a převážně německé vedení radnice.
Jihočeské listy ze dne 2. března 1912: „Ve Velkém pivovaru byla do posledních dnů v zadních prostorách v provozu Hahnova výroba žitné kávy. Pracovalo se až do chvíle, kdy nad dílnou se bouralo. Ve zdi se objevily trhliny a lidi pracující na žitné kávě utekli.“
Velký pivovar se zlikvidoval, gotické hradby a věž Katovna také, ale léta se tam nic nedělo. Prodlení kromě techtle mechtlí na radnice způsobila také válka. Až v roce 1927 se začal v místech hostince U Wendlerů a Velkého pivovaru stavět obytný blok Savoye. Plán radnice na centrální dům státních úřadů byl odložen
Velký pivovar stál v Divadelní prokazatelně už v roce 1553, kdy se uváděl pod názvem „Herrnpierhaus“ a v roce 1566 „Weisspierhaus“: Vyráběl pšeničné pivo bílé barvy na rozdíl od Malého pivovaru, jehož pivo bylo spíše hnědé. Historie Velkého a Malého pivovaru se proplétala a stran piva prakticky zanikla v roce 1847, když měšťanští právovárečníci koupili pozemky na Lineckém předměstí a začali tam stavět nový moderní pivovar (dnes Samson).
Kolem roku 1852 se ve Velkém pivovaru v Divadelní přestalo vařit. Asi do roku 1881 se ještě používaly ležácké sklepy a také sklepy naproti pod divadlem. V roce 1871 si pronajala místnosti ve Velkém pivovaru c. k. tabáková režie a vyráběla zde doutníky, než si postavila vlastní tabáčku.
Roku 1893 byla ve Velkém pivovaru otevřena největší vinárna v Budějcích zvaná Ferusův sklep. V roce 1899 hned vedle další vinárna Emila Procházky. Bílé nebo červené výtečné víno stálo ¼ litru 10 kr., přes ulici 9 kr. Rušno bylo také v hostinci U Wendlerů. V době, kdy ještě nestál Německý dům (Armáďák) se německé spolky scházely v klubovnách u Wendlerů. Češi tam ale chodili také a když byl nějaký problém, a to byl často, „odnesl“ to za všechny hostinský Puckel (doloženo).
Dne 31. srpna 1929 ve 12.00 hod. v poledne otevřel Bedřich Klabačka, bývalý vrchní číšník v Besedě, v novém domovním bloku v místech někdejšího Velkého pivovaru a Wendlerova hostince kavárnu Savoy. Je to blok domů patřící stylově mezi art deco a funkcionalismus. Těžko se dá domu něco vytknout, jen jedno určitě – Velký pivovar měl podloubí, ale Savoy ho nemá.
Savoy je budějcká legenda. Poloha naproti divadlu a na nábřeží připomínala Národní divadlo a kavárnu Slávie v Praze. Herec Miloš Kopecký jezdíval přes Budějce na svůj mlýn za Křemží. Zašel vždy do Savoye „připomenout“ přátelům, že alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství.
Napsal Jan Schinko
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
