Vědci našli v rožmberské hrobce snubní prsten Petra Voka a Kateřiny z Ludanic

Již v roce 2011, kdy výzkum začal, objevili na víku Vokovy cínové rakve dámský zlatý prsten, jenž patřil Kateřině z Ludanic. Nedávno pořídili snímky i 3D sken renesančního šperku. Zlatý prsten je zdobený emailem a drahými kameny, zřejmě dvěma červenými rubíny a pěticí zelených smaragdů. Korunka má podle vědců netradiční tvar, v žádné ose není symetrická. Připomíná takzvané gimmel prsteny, snubní, oblíbené v 16. století v Anglii a Německu.

„Do svatby nosili muž a žena každý svoji polovinu, při svatbě se prsteny spojily. Přesně takový prsten máme v rožmberské hrobce. Je to dámská část prstenu, máme snubní prsten posledního rožmberského páru. Výjimečné je, že je to naprosto neuvěřitelná zlatnická práce. Je to masivní zlatý prsten, luxusní šperk. Snese srovnání s prsteny, které měla na ruce česká královna Anna Jagelonská," řekl geoinformatik Jiří Šindelář z firmy Geo-cz. Vědci předali snímky a digitální model prstenu zlatníkům, kteří vytvořili kopii.

Vědci prozkoumali i obsah rozpadající se dubové rakve, která je na druhém cínovém sarkofágu vedle Vokovy rakve. Patřila zřejmě Kateřině z Ludanic. Zdokumentovali pohřební výbavu uvnitř rakve a určili kosterní ostatky. „Kateřina z Ludanic odpočívá v dřevěné, zřejmě dubové truhle zbavené víka. Vedle luxusních textilních přehozů a výstelek rakve lze dobře rozpoznat velmi honosné dámské šaty s řadou ozdob, případně osobních šperků ze zlata," řekl Šindelář.

Archeologové také potvrdili, že v hrobce je rožmberské zlato. Vědí, jak vypadá. „A nejedná se jen o ten zlatý řetěz, který měla na krku Kateřina z Ludanic, ale právě třeba i ten prsten, který je vzácností. Ne každý zlatník uměl v té době takový prsten udělat," řekla archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová.

Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Díky moderní technice prozkoumali do detailů rakev posledního Rožmberka. Ve 3D vymodelovali 55 centimetrů velkou nápisovou desku na víku Vokova sarkofágu. Zjistili, že jsou tam znaky, o nichž nevěděli. Rozpoznali pět symbolů, jeden z nich připomíná písmeno omega.

Při průzkumu dále přišli na to, že slunce v určitou chvíli ozáří náhrobní kámen i část podlahy kněžiště, pod kterou je hrobka. Šindelář to označil za sluneční mystérium. Připodobnil ho ke scéně z filmu Dobyvatelé ztracené archy, kdy paprsek slunce dopadne na místo, kde je skrytá archa úmluvy, kterou hledá Indiana Jones.

Archeologové vytvořili i digitální kopii Vokova sarkofágu včetně všech reliéfních ozdob. Jejich výzkum shrnuje i nová kniha. „Pojal jsem všechny kapitoly jako vyprávění příběhů, aby byla čtivá," řekl Šindelář.

Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky. Vznikla ve 13. století.„Je to ojedinělý prostor v tom, že tyto hrobky se ve 13. století objevují pouze v královském prostředí. Další věc je, že hrobka nebyla otevřena a porušena; všechny královské hrobky, které jsou ve svatém Vítu, byly v 19. století otevřené a porušené," řekla Thomová.

Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902.