Lidé si od čtvrtka mohou ve vyšebrodském klášteře prohlédnout kopie zlatého a diamantového prstenu z rožmberské hrobky. Snubní prsten patřil poslednímu rožmberskému páru, kterým byli Petr Vok z Rožmberka a Kateřina z Ludanic. Archeologové vystavili prsten ze čtrnáctikarátového zlata osazený smaragdy a rubíny a také kopii snubního prstenu z 3D tiskárny v měřítku 6:1. Lidé spatří i Závišův kříž, obrazy či sochy. Prsten objevili archeologové v rožmberské hrobce.
„Je to zase poznání historie rodu Rožmberků. Už samo to, že se prsten v hrobce našel po tolika staletích, tak zachovalý a má tak nádherný nadčasový design, tak nám to ukazuje kulturu Rožmberků, kulturu minulosti. Je to inspirací i dnes pro nás a zároveň to bude obohacení i pro návštěvníky našeho kláštera,“ řekl převor Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Justin Berka.
Vědci prokázali, že v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře je snubní prsten posledního rožmberského páru. Na desce Vokova sarkofágu odhalili také pět symbolů. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky, dámské šaty s řadou ozdob i zlaté řetězy. Již v roce 2011, kdy výzkum začal, objevili na víku Vokovy cínové rakve dámský zlatý prsten, jenž patřil Kateřině z Ludanic. Zlatý prsten je zdobený emailem a drahými kameny, zřejmě dvěma červenými rubíny a pěticí zelených smaragdů. Kopii prstenu vytvořili zlatníci.
„Doposud jsme pracovali s digitálními modely prstenu. Jeho podobu jsme poprvé aspoň na obrázcích ukázali loni na podzim. Sami dnes jako tvůrci výzkumu vidíme ten skutečný prsten ve zlatě a osazený drahými kameny. Je to ještě úžasnější, než když ho znáte jenom z kamerových záběrů. Najednou je tam ten čistý lesk drahých kovů, je to nádherný šperk,“ uvedl geoinformatik Jiří Šindelář z firmy Geo-cz.
V takzvané Rožmberské oratoři uvidí lidé další klenot, Závišův kříž. Jde o raně středověký relikviářový kříž ze zlata, zdobený filigránem, posázený drahokamy a perlami. V gotických sklepeních kláštera je výstava, která přibližuje výzkum rožmberské hrobky.
Vědci v posledních letech prozkoumali v rožmberské hrobce i obsah rozpadající se dubové rakve, která je na druhém cínovém sarkofágu vedle Vokovy rakve. Patřila zřejmě Kateřině z Ludanic. Zdokumentovali pohřební výbavu uvnitř rakve a určili kosterní ostatky. „Kateřina z Ludanic odpočívá v dřevěné, zřejmě dubové truhle zbavené víka. Vedle luxusních textilních přehozů a výstelek rakve lze dobře rozpoznat velmi honosné dámské šaty s řadou ozdob, případně osobních šperků ze zlata,“ řekl již dříve Šindelář.
Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky. Vznikla ve 13. století.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Klášter ročně před covidem navštěvovalo 30.000 lidí, loni to bylo 22.000 turistů, řekl převor.
Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
