Pokud se zeptáte kohokoliv ze svých známých, jakou historickou událost si dnes připomínáme, asi většina jen pokrčí rameny. Nejde o žádnou událost z historie naší země, znalci dějepisu možná odpoví, že v tento den proběhla v roce 1420 bitva u Sudoměře, což je samozřejmě také správná odpověď. Přesně před šedesáti lety se ale začaly rýsovat obrysy současné Evropské unie, která si dnes prochází důležitou zkouškou.
Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Velké Británie dnes v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států Evropské unie a to přesně v den 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky v deklaraci přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná.
A zatímco schůzka v Římě se koná bez účasti Britů, kteří ve středu zahájí proces vystoupení z EU, Českou republiku na neformálním summitu reprezentoval premiér Bohuslav Sobotka.
Není náhodou, že prohlášení o společné vizi podepsali představitelé zemí ve stejném sále paláce na římském Kapitolu, kde byly před 60 lety uzavřeny římské smlouvy. Evropská unie by podle nich měla být za deset let bezpečná, prosperující, konkurenceschopná a sociálně odpovědná.
Ostatně, s evropskou jednotou a nedělitelností to v současnosti není tak jednoduché, jak se by se mohlo zdát. A nemusíme chodit daleko. Vždyť jen kamenem co by dohodil od Kapitolu sídlí římská starostka Virginia Raggiová, která patří mezi známé euroskeptiky.
Právě ve svém osobně laděném projevu šéf unijních summitů Donald Tusk dnes potlačil všechny euroskeptické myšlenky a zdůraznil, že jen jednotná Evropa může být vzhledem ke zbytku světa suverénní a garantovat nezávislost členským státům a svobodu občanům.
„Evropa jako politická entita bude buď jednotná, nebo nebude vůbec," prohlásil Tusk. Pro miliony občanů evropských států není podle něj EU „o sloganech, procedurách a regulacích", ale je garantem, že svoboda, důstojnost, demokracie a nezávislost nejsou jen snem, ale každodenní realitou.
Před šesti desetiletími „otcové zakladatelé" ze šesti západoevropských zemí, Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie, Belgie, Lucemburska a Nizozemska o možné jednotě Evropy zruinované válkou nepochybovali. „Přes všechny tragické okolnosti nedávné historie se rozhodli plně věřit v jednotu Evropy. Měli Kolumbovu odvahu vplout do neznámých vod a objevit nový svět. Tak mi řekněte, proč bychom měli nyní ztrácet víru ve smysl jednoty? Jen proto, že se stala realitou, že nás začala nudit a unavovat?" zeptal se předseda vrcholných unijních jednání politiků v sále, kde v březnu 1957 podepsaly zakladatelské země v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
