Vojenské lesy vrátily na Šumavu zaniklou plavební nádrž. Sloužila k přepravě dřeva

Vodní dílo se nachází na řece Blanici. Státní podnik ho opravil jako součást programu Živá voda. Ten pomáhají financovat evropské dotace. Vojenské lesy na Šumavě už dříve obnovily dvojici rybníků u bývalých šumavských osad - Skelná huť pod boletickým Špičákem a rybník Za vodárnou u zaniklé německé osady Otice.

Loni mezi investice přibyla obnova Černého potoka, což byla vodní nádrž na splavování dřeva. Nachází se nedaleko osady Arnoštov ve vojenském újezdu Boletice. Tam je sice o víkendech možné se pohybovat po vyznačených stezkách, ty ale k obnovenému vodnímu dílu nevedou, a tak se tam lidé nedostanou.

„Obě nádrže ze zaniklé soustavy pro plavení dříví na řece Blanici budou mít vedle zadržování vody v krajině a rozvoje biodiverzity ještě další důležitou funkci. Jejich návrat do krajiny by měl pomoci vzácné perlorodce říční, jejíž největší středoevropská populace ve vodách pod nimi žije. Konstrukce vodních ploch totiž podporuje zlepšení potravních podmínek pro mlže, který se živí drobnými biologickými částicemi z vody,“ shrnul mluvčí VLS Jan Sotona. 

Vedle nádrže Černý potok VL loni dokončily dalších sedm vodních děl. Nachází se v Ralsku, na Brdech a jedna v Olomouckém kraji. 

„Jako součást programu Živá voda VLS již vznikly v krajině, kterou spravujeme, na čtyři desítky malých vodních děl -  rybníčky, nádrže, ale také další desítky napajedel či tůní, jejichž cílem je zadržet vodu v krajině v době klimatických změn, zlepšit biodiverzitu v jejich bezprostředním okolí a druhovou rozmanitost dané lokality. Plní samozřejmě také krajinotvornou funkci.  V některých lokalitách, například na Brdech a na Moravě, budujeme nová vodní díla, v případě Šumavy vracíme do krajiny především historické malé vodní plochy, které zde dříve byly a zanikly, jako jsou rybníčky u zaniklých usedlostí a obcí, nebo právě takzvané klauzy – lesní nádrže na plavení dříví,“ popsal ředitel VLS Ivo Dohnal.