V pohraničí pohřbili ostatky 12 lidí. Jejich původ je neznámý
Ostatky 12 lidí, které našli archeologové, pohřbili o uplynulém víkendu v obci Klášter na Jindřichohradecku. V sobotu odpoledne vyrazil zástup lidí z Kláštera k vesnici Blato, kam někdo těla umístil v období po druhé světové václe.
U celého příběhu byl archeolog Tomáš Pancíř, který se zabývá válečnými událostmi na Novobystřicku u česko-rakouských hranic. Ten díky místní rodačce zjistil, kde by bylo možné najít neoznačený hrob 12 lidí. Archeologové ostatky našli u vesnice Blato, kde provedli výzkum. Vesnice prožila hrůzy související s koncem druhé světové války, kdy v pohraničí přišla o život řada obyvatel.
„Připomínání války - nelehké doby plné těžkostí a lidské strasti - jistě není jednoduché, je ale nutné o ní intenzivně hovořit a utvářet tak díky osvětě lepší vyhlídky na budoucnost, kde se nic podobného již nebude opakovat. Pociťuji vděčnost všem, kterým není tato myšlenka lhostejná,“ sdělil Pancíř.
Právě proto uspořádal o uplynulém víkendu Pouť smíření. Zástup lidí se sešel v obci Klášter a vyrazil k vesnici Blato, odkud se průvod vrátil do Kláštera. Tam se konala křesťanská mše za zemřelé v Kostele Nejsvětější Trojice.
Mrtví u sebe měli osobní věci
Po mši se účastníci přesunuli na hřbitov, kde došlo církevnímu požehnání zesnulým a jejich přepohřbení. Událost tam připomíná pamětní deska věnovaná všem obětem druhé světové války a jejich následků. Akci organizovalo několik subjektů, například město Nová Bystřice, rakouská obec Reingers či Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Celkem 12 lidí pravěpodobně zemřelo v období po druhé světové válce. „Dle pamětnických vzpomínek místní rodačky měli být někteří z nich provizorně pochováni do neoznačených hrobů na poli poblíž vesnice. Do nedávné doby o nich nikdo nevěděl, díky vzpomínkám a archeologům se však podařilo ostatky najít a díky výzkumu přemístit, aby jejich místo spočinutí dále neohrožovala zemědělská technika,“ řekl minulý týden redakci Pancíř.
Na ostatcích nebyly stopy po násilí. Smrt tak mohl zapříčinit nedostatek jídla, svou roli mohly sehrát nemoci. Mrtví u sebe měli osobní věci, jako jsou snubní prsteny, zrcátka, hřebeny či mince.
Archeologům se nepodařilo zjistit víc o původu mrtvých. „Otazníků za celým objeven zůstává do spousta. Oběti se zřejmě nikdy nepodaří plně identifikovat, prozatímně tak pohřbení představují civilisty blíže neurčené národnosti a spadají do početné kategorie neznámých válečných obětí druhé světové války,“ dodal archeolog.
