Molekulární bioložka Alena Zíková z Parazitologického ústavu českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR bude studovat mechanismy, které umožňují komunikaci uvnitř buňky. Výzkum může pomoci k objevení podstaty zhoubných procesů. Jde například o neurodegenerativní onemocnění nebo rakovinu. Vědkyně dostala na projekt grant od Evropské rady pro výzkum ve výši dva miliony euro (asi 57 milionů korun).
Novináře o tom informovala v tiskové zprávě Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR. Uvnitř každé buňky se odehrávají různé procesy, buňka se například může rozdělit nebo se změnit v jiný typ buňky, může také čekat na lepší vnější podmínky. V buňce se mimo jiné vyskytují i molekuly nazývané kyslíkové radikály.
Pokud je jich v buňce nadbytek, způsobují rozsáhlá poškození, které může končit až smrtí buněk. Českobudějovičtí vědci mají nyní na základě grantu příležitost k objasnění základních molekulárních mechanismů buňky.
„Tím, že se jedná o natolik základní a evolučně starý proces, bude stejný pro ostatní organismy, včetně člověka. Jsme přesvědčení, že naše poznatky budou mít velký přesah a umožní objasnit hranici mezi tím, kdy jsou kyslíkové radikály životně důležité pro správnou funkci buňky a kdy už naopak škodí,“ uvedla Alena Zíková.
Alena Zíková. Foto: Daniela Procházková, BC AV ČRKe studiu kyslíkových radikálů se přitom v minulosti dostala náhodou při výzkumu jednobuněčného parazita, jenž způsobuje spavou nemoc. „Studovali jsme, jak se parazit mění z jednoho vývojového stadia do dalšího v mouše tse-tse, a protože se zaměřujeme na mitochondrii, všimli jsme si, že tato změna je spojená s vyšší produkcí radikálů kyslíku. To pro nás bylo velice zajímavé zjištění. Obvykle totiž tyto molekuly buňce škodí, ale v tomto případě jí pomáhaly, aby se z ní stal nový typ buňky,“ řekla.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
