Státní zdravotní ústav si na základě připomínek od rodičů posvítil na náramky, které se prodávají jako repelent proti komárům, klíšťatům i blechám. Při testech odborníci zjistili, že proti hmyzu vůbec nefungují a spotřebitelé tak jejich nákupem hazardují se zdravím.
Na náramky Státní zdravotní ústav upozornili rodiče, kteří je koupili dětem na tábory. Jejich ratolesti se vrátily poštípané, i když produkty nosily.
„Některé výrobky slibují na obalech dokonce několikatýdenní ochranu proti poštípání, a to i při cestách do tropických oblastí. S ohledem na to, že námi testované čtyři různé výrobky naprosto žádnou ochranu neposkytly, ani po dobu jedné minuty od nasazení, může se jednat doslova o hazard se zdravím, pokud spotřebitel tvrzení na výrobku uvěří,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Martin Kulma.
Hmyz totiž přenáší různé nemoci a člověk, který si myslí, že ho náramek chrání, se tak podle Kulmy vystavuje riziku nakažení klíšťovou encefalitidou, borreliózou a malárií nebo horečkou dengue právě v tropech.
Zaměstnanci ústavu v obchodech koupili čtyři různé náramky, za některé lidé zaplatí i přes tři sta korun. Chránit několik týdnů mají proti komárům, klíšťatům nebo i blechám. Pokud je hmyzu v okolí hodně, jeden náramek se má navléknout na ruku, druhý na nohu. Slibovaný efekt pak odborníci otestovali na vlastní kůži.
„Osobně jsem si všechny testované náramky navlékla na ruku a tu vložila do testovací klece, kde máme k tomu účelu speciálně připravené testovací komáry. Je jich tam až kolem padesáti. Když to popíšu jednoduše, náramky jim byly úplně lhostejné. Do pár sekund jsem byla poštípaná a komáři sedali i na takzvané repelentní náramky. To znamená, že výrobek s trochou nadsázky řečeno, neochrání proti hmyzu ani sám sebe, natož aby repelentním účinkem pokryl celou plochu lidského těla,“ popsala testující odbornice Terezie Arnoldová, zástupce vedoucího Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci.
Aby se ujistili, že komáři nejsou jen proti repelentu imunní, strčili k nim ruku natřenou přípravkem s 28% účinnou látkou DEET.
„Ověřili jsme tím jednak, že komáři nejsou z jakéhokoli důvodu necitliví vůči repelentním látkám, ale také znovu i fakt, že repelentní náramky neposkytly ochranu proti komárům naprosto žádnou. Na ruku ošeřenou repelentem nesedal hmyz ani po pokusu opakovaném po dobu čtyř hodin,“ informovala další testující Zdeňka Leipnerová Galková.
Odborníci proto doporučují použít raději repelenty s účinnými látkami jako jsou DEET, IR 3535, icaridin. Jejich obsah je na baleních vždy uveden.
„S ohledem na to, že jsme otestovali jen 4 výrobky, nemůžeme všechny takzvané repelentní náramky označit plošně za neúčinné. Lze se ale domnívat, že pokud si navléknete na zápěstí čímkoli napuštěný náramek, těžko lze od něj očekávat ochranu celého těla proti hmyzu,“ doplnil Státní zdravotní ústav v tiskové zprávě.
Foto Státní zdravotní ústav
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
