V této zimě zatím napadlo průměrné množství sněhu. Jenže zima je také jako většina předchozích nadprůměrně teplá, takže ani na horách z napadaného sněhu v polohách pod 1 000 metrů nad mořem mnoho nezbylo a výška sněhové pokrývky je většinou podprůměrná, řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu.
Jedním z příkladů, jakou podobu má letošní zima, ukazuje šumavská stanice Churáňov, která leží v nadmořské výšce 1118 metrů. „Od začátku roku na ní spadlo 185 centimetrů sněhu, ale dnes ráno zde leželo už jen šest centimetrů. V nízkých a středních polohách se sníh nyní vůbec nevyskytuje," řekl Zahradníček.
Kvůli velmi teplým epizodám sníh letos rychle odtává a množství, které leží na horách, je většinou podprůměrné. Připomněl, že letošní množství napadaného sněhu je ve srovnání s několika předchozími lety vyšší. „Bývali jsme zvyklí, že srážek bylo dostatek, ale velmi málo bylo ve formě sněžení," uvedl Zahradníček.
Proti průměru z let 1961 až 1990 byly letos prosinec a leden zhruba o tři stupně teplejší, rekordně teplé ale nejsou. „Dlouhodobě vidíme, že ubývá sněhových srážek a dnů, kdy se sníh udrží. V poslední dekádě například klesl počet dnů se sněhovou pokrývkou nad deset centimetrů o 60 procent proti průměru let 1961 až 1990 a počet dnů s libovolně vysokou pokrývkou o polovinu," doplnil Zahradníček. Připomněl, že poslední teplotně podprůměrný leden byl v roce 2017.
Kvůli oteplování stoupá výšková hranice, kde se sníh udrží po většinu zimy, často jde jen o vrcholové partie hor. Jde například o stanice na Labské boudě v Krkonoších (dnes ráno 150 cm), na Šeráku v Jeseníkách (80 cm) či na Lysé hoře v Beskydech (70 cm). Zahradníček také uvedl, že charakter zim se mění i kvůli tomu, že jsou častější vpády teplého vzduchu a méně časté vpády chladného vzduchu od severu. „Častý nástup teplých epizod v zimě znamená, že sníh často výrazně taje již v prosinci či lednu a dochází k nárůstu průtoku v řekách a povodňovým stavům. Sníh by měl přirozeně významně odtávat až v březnu a ve vysokých nadmořských výškách až v dubnu," řekl Zahradníček.
Na jaře z tání těžila vegetace, která pro růst potřebuje vláhu. „Letos je naštěstí díky vyšším úhrnům srážek a předčasnému tání půda zcela nasycena až do hloubky jednoho metru," řekl Zahradníček. Tání v zimě způsobilo také výrazně vyšší výrobu energie z vodních elektráren, podle analýzy společnosti Amper Meteo byla v prosinci dvojnásobná proti průměru.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
