V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na centrum Českých Budějovic. Kromě jiného popisuje Vltavu a firmy, které v okolí řeky v minulosti podnikaly. Nedaleko odtud se dokonce pořádaly koňské dostihy.
Pohled na Vltavu po proudu směrem k železnému mostu, který vedl ze Střeleckého ostrova doleva k Zátkově sodovkárně. Vpravo v pozadí vyčnívá komín Hardtmuthky. Zcela vpravo je vidět část původní Fürstovy strojírny a slévárny. Typický budějovický příhradový most s horními oblouky pocházel z roku 1880. Vpravo od mostu není mezi stromovím vidět druhý podobný most, jen o něco kratší, přes rameno Vltavy. Střelecký ostrov byl v terénu částečně znatelným ostrovem ještě v roce 1952.
To do koryta ramene se mimo jiné zavážel také šmelc z Hardtmuthky. Kluci z okolí tam potom kutali nekvalitní tužky, pastelky, uhle a podobně Na severním konci ostrova ještě stál na vyvýšením místě altánek někdejšího Schillerova parku. V předstihu byly odstraněny oba obloukové mosty. Kratší vlastně ztratil zasypáním ramene význam a delší byl nahrazen hranatým příhradovým mostem postaveném mezinárodní organizací UNRRA. Most byl úzký, vozovka z fošen. Před rokem 1958 byl rozebrán. Následoval most úředně nazvaný Pionýrů.
Pravé rameno Vltavy protékalo u kratšího mostu mezi dvěma objekty, které tam stále stojí. Na levém břehu ramene vila Tivoli s restaurací, na pravém vila rodiny Fürstů. Střelecký ostrov má samostatnou historii. Přestěhovali se tam z Mariánského náměstí ostrostřelci, na ostrově byla střelnice, restaurace, hrálo se divadlo (až 3000 diváků), pořádaly se koňské dostihy, cvičil Orel a měl tam léta domácí hřiště Slavoj.
Strojírnu a slévárnu založil v hamru za vodárnou Carl Fürst v roce 1883. Roku 1905 se stal majitelem továrny Ernest Rehm. Za německé okupace Friedrich Beckhoff, který před 5. květnem 1945 zmizel. Dne 11. července 1945 v továrně ustanovena národní správa a podnik se nazval „Českobudějovické strojírny, dříve Friedrich Beckhoff“. V roce 1947 byly Českobudějovické strojírny zařazeny (hovorově Čebes) do n. p. PAL České Budějovice. Čebes měl být významným podnikem na výrobu příslušenství do automobilů (karburátoy apod.), ale z Prahy se požadovalo přestěhovat tuto výrobu do Vysokého Mýta. Situaci zachránil nový krajský národní výbor, který začlenil Čebes do n. p. Motounion (to ještě nebyl Motor-Union).
Krátce přibližně ve dnech 1. až 11. listopadu 1949 se objevil úřední název n. p. UNION - ČBS, potom jen MOTOR-UNION a poté pouze MOTOR. V roce 1951 se zde zařídilo ústřední vývojové středisko s dílnami konstrukce, prototypy, nástrojárna, zkušebna, kalírna a vedení provozu. Postupně se začal vyrábět motor Propulsor, jedno a dvoj mužné motorové pily, lodní motory Orlík, motor Lausan a další řady stabilních benzinových motorů. Na Vltavě se postavil přístav, z kterého se zajížděly vodní kluzáky. Skoro se zapomnělo, že na Vltavě a Malši se pořádaly mistrovské soutěže kluzáků. Od roku 1961 bylo v areálu zařízeno vývojové středisko JIKOV, do něhož přešla část konstruktérů z provozu v Praze. Romantická Vltava na snímku kolem Střeláku se ani moc nezměnila. Jen je v paměti, jak se chovala v roce 2002.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
