Vrcholí masopustní období, v obcích na jihu Čech patří k hlavním událostem

„I v moderní době, kdy spolu komunikujeme pomocí různých sociálních sítí, má masopust možná ještě větší význam než v minulosti. Protože dochází ke vzájemnému setkání, což stmeluje sousedy z obce a uvědomí si, že k sobě patří. Masopust má lidi sbližovat a budují se tím vztahy, což je jeho velký význam," uvedl Šimánek.

Masopust se s regionem pojí po staletí. V různých místech se pak postupně vyvíjel a přizpůsoboval zvykům. Nejčastěji v průvodu chodí koledníci v takzvané růžičkové koledě, což znamená, že mají vysoké klobouky ozdobené 365 papírovými růžičkami. „Ale třeba na Novohradsku se dochovala i koleda mečová, a to konkrétně v obci Nakolice. Koledníci předvádí mečový tanec, který podle dochovaných informací tancovali původně staří Slované před bojem jako rituál," uvedl Šimánek.

Masopust je pohanským zvykem, který původně platil pro období před příchodem jara. Křesťané pak tradici upravili do současné podoby. Podle mí masopustní období platí od Tří králů do popeleční středy, která je šest neděl před Velikonocemi. Letos popeleční středa připadá na 14. února, proto je nyní poslední víkend, kdy po vsích chodí koledníci.

„Ale ten zvyk může být kdykoliv v období od Tří králů. Masopust znamená období radosti, kdy mají lidé hojně jíst, pít a veselit se. Protože s popeleční středou by měl přijít šestitýdenní půst," řekl Šimánek.

Masopust dodržují také v Petříkově na Českobudějovicku. Řadu let víkendovému průvodu předchází páteční koleda, na niž vyrážejí žáci z místní základní školy a v maskách je doprovázejí děti z mateřské školy. „Chceme tím udržet tradici a navést je na to, že jednou budou skutečnými koledníky a uchovají tento zvyk. Vlastně je připravujeme na to, aby postupně přebírali štafetu od těch starších a masopust u nás pokračoval," řekl ČTK starosta Petříkova Luděk Bína.