Unikátní operační systém jihočeské policie obdivují i kolegové za hranicemi

Vedoucí oddělení plk. Richard Völfl vyzdvihuje především naprosto unikátní operační systém, který je skutečnou chloubou jihočeské policie a mimo jiné umožňuje na on-line mapě kraje zobrazení jednotlivých aktivních policejních hlídek a jejich kooperaci a řízení.

„Sloužím zde a velím od roku 2009, přešel jsem sem z odboru služby pořádkové policie a dostal jsem za úkol vybudovat nové krajské operační středisko. Je to tudíž takové moje dítě a jsem opravdu pyšný,“ říká Richard Völfl.

Rozveďte, v čem přesně spočívá unikátnost celého systému, jak funguje?
Policie ČR má unikátnost v rámci okolních zemí a ta spočívá v tom, že jsme schopni řídit aktivní síly a prostředky, které vidíme na mapových vrstvách. Tzn. všechny hlídky vidíme v on-line čase na mapě. Máme tím pádem ucelený přehled o silách a prostředcích na území našeho kraje i celé republiky.

Naše nové integrované operační středisko jsme otevírali v roce 2014, a protože v tu dobu nabíhal stejný systém i na ostatních krajích, začali jsme sdílet informace napříč celou republikou. Takže ta unikátnost je založena na rychlosti, přehlednosti a sdílení všech informací. Díky tomu participujeme všichni na co nejrychlejším dopadení pachatele, nebo jindy třeba na záchraně osob.

V případě potřeby tedy ihned vidíme, kdo je danému místu nejblíže. Zároveň jsme systém zpřístupnili i všem hlídkám. Mohu jim tudíž ihned poslat přímo do vozidla přesné místo, kam mají vyrazit. Díky tomu jsme mohli zkrátit reakční dobu od přijetí oznámení do příjezdu na místo. Dřív to bylo, řekněme, 20 minut, my jsme zkrátili tento čas zhruba na 12 minut.

Práce zde musí být zřejmě psychicky velmi náročná, je to tak? Jak se může policista dopracovat až sem k Vám? A kolik lidí slouží v jedné směně zároveň na sále?
Tahle práce je náročná hlavně na psychiku, protože tu policisté slouží ve čtyřiadvacetihodinových směnách. Tohle středisko se nesmí nikdy zavřít. Slouží totiž nejen běžné veřejnosti, ale samozřejmě i policistům, protože tady se sbíhají veškeré informace. My jsme tím srdcem a mozkem policie, protože hlídky předávají informace na operační středisko a my je vyhodnocujeme a předáváme dál, případně úkolujeme hlídky, co mají udělat v konkrétní věci, než se dostaví velitel zásahu na místo. Pracovník operačního střediska díky zkušenostem a znalostem predikuje, co by bylo potřeba, koho ještě přivolat na místo. Scházejí se tady také informace od občanů, tzn. linka tísňového volání. Komunikujeme s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Komunikujeme také se zahraničím, musíme mít základní přehled o mezinárodních smlouvách o postupech atd. A dále sem máme svedený systém ke střežení objektů, jde o systém centralizované ochrany různých institucí a úřadů.

Policista, který chce sloužit na integrovaném operačním středisku, musí být psychicky odolný, komunikačně zdatný a empatický, mít za sebou minimálně pět let ve výkonu služby a nesmí mu chybět potřebná odbornost, tzn. znalosti, zkušenosti a dovednosti. Pracují zde policisté původně např. z obvodních oddělení, služby dopravní policie, nebo třeba služby kriminální policie a vyšetřování, protože znají práci v terénu, takže když budou řídit hlídky, dokáží si představit, co všechno to obnáší. Každý zájemce musí nejprve tady u nás projít studijním pobytem po dobu minimálně dvou měsíců. Protože tahle práce není pro každého.

V  jedné směně slouží vždy dvanáct policistů. Operační řízení kraje, tedy i sál jsme rozdělili na tři sektory, aby byla vytíženost srovnatelná, a nápad trestné činnosti je v každém sektoru zhruba stejný. Vždy je na místě vedoucí směny, který nese odpovědnost za činnost směny toho dne.

I když sedí na jednom sále, jsou schopni pracovat tak, že se navzájem neruší.

Kolik hovorů denně na lince 158 průměrně proběhne? Co jsou nejčastější důvody volání? Dochází i ke zneužívání této linky?
V průměru máme 200 hovorů denně. Teď v létě hodně volají lidé s problémy v občanském soužití často po požití alkoholu a hodně hovorů se týká také dopravních nehod. Téměř každý den řešíme vyhrožování sebevraždou, těchto případů jsme bohužel zaznamenali poslední dobou velký nárůst. Policista na tísňové lince musí celou situaci vyřešit a udělat vše proto, aby dotyčného zachránil. Je to pak hodně o komunikaci a psychologii.

Pokud by byly u nás v jednu chvíli všechny linky plné, automaticky další hovor přepadá na předem definované další krajské pracoviště jinde v republice. My např. přebíráme hovory z hl. města Prahy, naše hovory v případě potřeby zase přebírá Plzeň. Občané by měli vědět, že pokud potřebují konkrétně policii, je důležité volat přímo číslo 158. Pokud vytočí 112, je to sice mezinárodní telefonní číslo, ale tady u nás v republice se dovolají na pracoviště hasičů. Každý hovor, který jde na 158, je nahrávaný pro případ potřeby. Zneužití tísňové linky může být postiženo sankcí, a to až 200 tisíc korun.

Popište, jak je využívána místnost krizového řízení, k čemu přesně slouží?
Tento sál slouží nejčastěji pro plánovaná mimořádná bezpečnostní opatření. Zasedne zde štáb, který rozhoduje a řídí situaci venku, tady pak má přesný přehled o silách a prostředcích v rámci celého kraje, zajištěný přenos obrazu a zvuku, jsme schopni sem svézt obraz z vrtulníku, z dronu, z kamerového systému města České Budějovice, to vše on-line. Zde se sejde vedení krajského ředitelství s patřičnými dalšími složkami, to je podle aktuální situace. Na území města se může konat např. rizikové fotbalové nebo hokejové utkání, nedávno jsme měli ve městě Olympiádu dětí a mládeže, kdy tady zasedal štáb složený ze zástupců policie, hasičů, magistrátu, městské policie a právě odtud řídili bezpečnostní opatření.

Operační důstojník nprap. František Viktora slouží na operačním středisku od dubna 2006. Službu zde bere jako poslání.

Ke sboru nastupoval v roce 1996, na operační středisko pak přestoupil v roce 2006. 

Jak jste se dostal na toto pracoviště? Proč právě operační středisko?
Když jsem jako mladý sloužil na obvodu a slyšel jsem ve vysílačce hlas operačního, tak v některých situacích na ulici právě on byl tím, kdo může kromě předání relevantních informací hodně pomoct i vřelým slovem. Někteří měli takový ten „tátovský“ přístup a to se mi líbilo. Operační pro mě byla tehdy jistá meta. Na obvodním oddělení jsem se postupně z řadového policisty vypracoval až na dozorčího útvaru. Začal jsem sloužit čtyřiadvacítky a byl jsem takový „malý operační“, který měl k dispozici nějakou hlídku, přijal oznámení, vyhodnotil situaci, hlídku tam poslal a řekl jim, jak tam budou dále postupovat. Operační je vlastně to stejné, akorát má na starosti všechny hlídky třeba v rámci okresu (územního odboru). Přirozeně z toho vyplynulo, že po nějaké době dělání dozorčího jsem chtěl nabyté zkušenosti zúročit a jít je předávat dál a rozhodl jsem se právě pro operační středisko.

Co máte na své práci nejraději? Proč právě Vás policisté ve výkonu tolik chválí?
Já jsem takový prostořeký, řeknu do vysílačky klukům v terénu všechno a to i s emocemi, aby věděli, na co pojedou a na co se mají připravit. Vím, že ti kluci to ocení. Všechny sloužící mladé policisty beru stejně jako mé syny a snažím se jim maximálně pomáhat. Jsem tu od toho, abych jim nějakým způsobem službu ulehčil a byl tu pro ně, podal jim maximální informace a podpořil je.

Jak jste už zmínil, u Policie ČR máte i oba syny. Lákalo by je časem i operační středisko?
Oba synové jsou akční a v práci u policie se našli. Mají ve mně, myslím, něco jako morální vzor a berou tohle povolání jako poslání. Jsou mladí a akční a zatím je to prý na operační středisko vůbec neláká. Když se všichni sejdeme, povídám si s nimi nejen jako táta, ale bavíme se spolu vlastně trochu i jako chlapi v práci, je to moc fajn.

Pokud se chcete i Vy stát policistou nebo policistkou v Jihočeském kraji, vypište základní informace o sobě v kontaktním formuláři a poté se Vám ozve policejní personalista. Pro více informací navštivte náborové stránky, nebo novou Virtuální náborovou místnost.

Náborový příspěvek aktuálně činí 75 000 Kč.