Na Šumavě ubývá kůrovce. Těžba napadeného dřeva se loni snížila skoro o polovinu oproti roku 2023

„Takové výsledky pochopitelně vnímáme velmi pozitivně, ale je nutné dodat, že se stále nacházíme v období třetí velké kůrovcové gradace za dobu existence národního parku,“ zmiňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Především v centrální části Šumavy prošla první velká gradace lýkožrouta smrkového v polovině devadesátých let. Způsobila ji pravděpodobně kombinace suchého období a imisí. Mnohem horší gradace kůrovce ovšem přišla po roce 2007, kdy Šumavu zdevastoval orkán Kyrill. Současná gradace kůrovce se začala projevovat v roce 2019 po sérii suchých roků, které celá Evropa prožívala od roku 2015. Stalo se tak ve stejné době, kdy stovky tisíc hektarů hospodářských lesů v Česku čelily masivní vlně kůrovcové gradace.

„Objem kůrovcových těžeb začal narůstat v roce 2019, kdy jsme na celém území národního parku ve státem spravovaných lesích vytěžili skoro 210 tisíc kubíků dříví napadeného kůrovcem. V roce 2022 to bylo 218 tisíc a v roce následujícím 237 tisíc. Loni jsme zaznamenali razantní pokles, který může být signálem konečné fáze této kůrovcové gradace,“ hodnotí Jan Kozel.

Teprve letos se ukáže, zda se vyplní prognózy o konci kůrovcové kalamity. „Pokud kůrovcové napadení meziročně opět klesne, budeme moci hovořit o konci třetí kůrovcové gradace za existenci národního parku Šumava. Ty předchozí dvě trvaly zhruba pět let. U té současné je, kromě dalších faktorů, podstatný především doposud největší rozsah území NP, kde se proti šíření kůrovce nezasahuje,“ zmiňuje Jan Kozel.

I v bezzásahovém území počty napadených stromů klesly

Pravidelným leteckým snímkováním se už desítky let sleduje dynamika vývoje lesa v bezzásahových oblastech. A toto bezzásahové území NP Šumava se postupně rozšiřuje. „Za poslední čtyři roky se zvýšila rozloha bezzásahového území. Aktuálně tvoří na lesích, které spravujeme my, tedy Správa NP Šumava, většinu - 53 procent. A do roku 2035 se bude tento podíl zvyšovat,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Rovněž v bezzásahovém území množství souší po napadení kůrovcem kleslo. Pokles napadení dosáhl v území bez obranných opatření proti kůrovci na 67 procent. V roce 2023 se zde objevily souše v objemu 299 tisíc krychlových metrů. Loni objem klesl na 200 tisíc kubíků.

„Tento pokles má pravděpodobně řadu příčin, nejdůležitějším faktorem je zřejmě počasí. V roce 2024 šlo o jeden z nejteplejších roků v dějinách měření, šlo také o rok s téměř o měsíc delší vegetační dobou. Zároveň tento rok přinesl vysoké srážky, které zasáhly období reprodukce kůrovce zničujícím způsobem. Už potřetí se potvrdilo, že i na rozsáhlém území ponechaném přírodním procesům, negraduje kůrovec nekonečně dlouho, ale les je schopen se jeho šíření účinně bránit. A to tak, že gradace kůrovce, v hospodářském lese považovaná za kalamitu, dokáže sama vyznít. A děje se to zcela synchronizovaně s úbytkem kůrovce v území, kde zasahujeme,“ zdůrazňuje Pavel Hubený.

Vedení NP Šumava poukazuje také na vývoj intenzity napadení, tedy kolik smrků na hektar je v daném území (zásahovém/ bezzásahovém) kůrovcem napadeno. Protože na území národního parku jde o srovnatelně velká území, kolem 25 000 ha každé, intenzita napadení je zcela srovnatelná v zásahovém i bezzásahovém území. V zásahovém to bylo v roce 2024 zhruba pět kubíků na hektar, v bezzásahovém o jeden krychlový metr více.

„Už několik let sledujeme poměrně zajímavý jev. Na jednu kůrovcovou souši opuštěnou kůrovcem připadne zhruba jeden pokácený kůrovcem napadený smrk. A k tomu je nutné si uvědomit, že rozloha bezzásahového území vzrostla skoro dvojnásobně. V každém případě je skvělá zpráva, že i v bezzásahovém území počty napadených stromů klesly a jsme pochopitelně zvědaví, jaký vývoj přinese letošní rok,“ dodal Pavel Hubený.