Nedaleko ptačího parku Zbudovská blata se letos podařil mimořádný úspěch. Vyhnízdili tam kriticky ohrožení tenkozobci opační i vzácné pisily čáponohé. O jejich mláďata se postarala nejen příroda, ale také ochranáři, kteří v pravý čas zasáhli a zabránili zničení hnízd.

Lidé po celé republice mohou znovu hlasovat o tom, která alej je tou nejkrásnější v Česku. Jubilejní 15. ročník ankety Alej roku má letos 59 nominovaných. Jižní Čechy do soutěže vysílají tři zástupkyně – Slavošovickou alej, Dubovou alej Knížecí cesta a Lipovou alej k Hrobce rodu Dalbergů.

Z programu slavností Dotkni se Písku letos zmizí tradiční závěrečný ohňostroj. Důvodem je rozhodnutí České inspekce životního prostředí, která v místě konání zjistila, že by světelné a zvukové efekty mohly ohrozit hnízdiště chráněného čápa bílého.

Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

Populace kriticky ohroženého tetřeva hlušce na území národních parků Šumava a Bavorských les roste. Dokazují to výsledky monitoringu z přelomu let 2022 a 2023, podle kterých se populace zvětšila o 250 zvířat. Podle odborníků za to může rozšíření klidového území. Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední části západní Evropy.

Čtveřice autobusových zastávek v Českém Krumlově se díky originálním polepům proti nárazu ptáků proměnila v fotografickou galerii, výkladní skříň a vzdělávací panely. Velkoformátové fólie, které nyní pokrývají skleněné stěny zastávek, jsou potištěné historickými fotografiemi a doprovázejí je úryvky textů z dějin města.

Rada šumavského národního parku schválila novou podobu klidových území. Zmenší se z 19 na 17,6 procenta. Turisté se tak budou moci podívat na řadu dosud nepřístupných míst, třeba na Žďárské slatě. Prakticky bez omezení se jim otevře také velké území mezi Kvildou a Strážným, kde bude jen několik časově omezených území, aby turisté nerušili tok chráněného tetřívka. Návrh ještě musí schválit ministerstvo životního prostředí.

Sršeň asijská se podle ochránců přírody vyskytuje v Česku, poprvé ji zaznamenali ve čtvrtek v Plzni. Tento invazní druh hmyzu se specializuje na lov včel, přičemž dokáže zlikvidovat celá včelstva. Své teritorium si zuřivě chrání až do okruhu tří kilometrů. O prvním potvrzeném nálezu v Česku včera informovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), která invazní druhy sleduje. Agentura se nyní snaží šíření sršně zamezit, důležité je podle ní najít a zlikvidovat hnízdo. Na jihu Čech zatím výskyt není hlášen.

Národní park Bavorský les se u hranic s Českem rozšíří o více než 600 hektarů. Rozhodli o tom zástupci Bavorského zemského sněmu, informovala Správa NP Šumava v tiskové zprávě. Oba parky tvoří společně nejrozsáhlejší území divoké přírody bez lidských zásahů ve střední Evropě.

Studuje na renomované londýnské univerzitě, fotí vzácná zvířata po celém světě, podílí se na mezinárodních ornitologických výzkumech a za výsledky své práce už posbíral mnohá ocenění. Jednadvacetiletý Ondřej Pelánek z Brna o sobě dal vědět už v 15 letech, kdy vyhrál mezinárodní soutěž Wildlife Photographer of the Year, která je přirovnávána k Oscarům fotografie divoké přírody. V minulém roce získal stipendium od nadace Bakala Foundation a nastoupil na University College London, kde studuje biologii. Co obnáší jeho studium v Anglii, kam zamíří s fotoaparátem příště nebo co by Češi měli dělat pro ochranu přírody, o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.