Pokud rádi vyrážíte na procházky po Šumavě, počítejte do konce března s omezením u Černého jezera. Lesníci tam dnes začnou zpracovávat suché smrky, které by mohly svým pádem ohrozit turisty.

Kůrovcová kalamita v Česku v posledních několika letech podle odborníků ustupuje. Poklesu pomáhá teplé počasí a také nové metody ochrany lesa, které vycházejí z výzkumu o chování kůrovců.

Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

K oblíbeným šumavským jezerům se jen tak nedostanete. Kvůli kácení kůrovcem napadených stromů se cesty pro turisty vždy na tři dny v týdnu uzavírají. Městský úřad v Klatovech tak rozhodl na základě podnětu Lesů ČR. Lesníci budou na místě pracovat až do 30. září. Pokud plánujete výlet, učiňte tak od čtvrtka do neděle, kdy jsou stezky otevřené. Výjimku tvoří Rozvodská cesta, která zůstává uzavřená po celou dobu.

V lesích v okolí Železné Rudy se usilovně pracuje na odstranění kůrovcového dříví. Lesy ČR nechtějí oblast uzavřít, ale žádají návštěvníky o opatrnost a aby raději pro své výlety volili jiné destinace a trasy. Na území se pohybuje těžká technika a často tamtudy projíždí kamiony naložené dřevem. Práce v této lokalitě potrvají až do září.

Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí.

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Táborský Stádlecký most je v havarijním stavu, kraj proto chystá jeho opravu, která by měla začít už v polovině září. Oproti původnímu plánu došlo k téměř půlročnímu zdržení, kvůli kůrovcové kalamitě totiž nebylo možné sehnat potřebné množství dubového dřeva. Práce vyjdou na více než deset milionů korun a hotové mají být v listopadu.

V kůře jednoho smrku může přezimovat až 75 tisíc brouků kůrovce. Ukázal to experiment, kdy vědci shromáždili kůru ze dvou stromů a simulovali pro ni jarní podmínky. Ze sebraného materiálu se v daném prostředí do měsíce vyrojilo 150 tisíc lýkožroutů. Na experimentu se podíleli vědci z českobudějovického biologického centra akademie věd a Lesy České republiky.