Obavy z úložiště radioaktivního odpadu mají lidé často zbytečně, řekl prezident po návštěvě Temelína

„Hlubinná úložiště pro obyvatele nepředstavují naprosto žádné riziko. Ale lidé o tom příliš neví a spíše se bojí, že jejich pozemek a nemovitosti ztratí na ceně, když v blízkosti bude úložiště. Na druhou stranu, pokud se lidem budou vysvětlovat výhody i nevýhody s tím spojené, budou vědět o kompenzacích, které mohou získat, mohla by být situace výrazně příznivější," míní prezident

V úložišti mají být v budoucnu půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v současnosti pracuje se čtyřmi lokalitami pro umístění úložiště. Jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030. Ministerstvo životního prostředí loni na podzim povolilo průzkum na třech místech. Jde o lokality Horka, Janoch a Březový potok na Klatovsku. Některé z dotčených obcích se tomu aktivně brání a požadují, aby jejich odmítavý názor měl větší váhu.

„Každopádně debatu na téma úložiště budeme muset vést. Není možné donekonečna ukládat vyhořelé palivo v samotných elektrárnách. Je také možné, že bude vyvinuta rentabilní technologie na znovuobohacování vyhořelého paliva. Ale i tak každopádně jedno úložiště bychom v republice vybudovat měli," uvedl Pavel.

Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.