Nová trasa propojuje českou a bavorskou Šumavu. Cyklisty dovede až na Třístoličník

Cyklotrasa podél Schwarzenberského kanálu patří k nejdelším souvislým úsekům svého druhu na Šumavě. Od Rosenauerova pomníku nedaleko Stožce až k rozvodí na Růžovém vrchu měří více než 44 kilometrů a částečně vede také přes Rakousko. Donedávna ale měla jednu nepříjemnou „slepou uličku“.

„Až do letošního roku tato cyklotrasa končila právě u pomníku geniálního stavitele Josefa Rosenauera. Odtud na státní hranici s Bavorskem je to jen necelý půlkilometr. Dalších zhruba 650 metrů chybělo k napojení na cyklotrasy vedoucí k Haidmühle, Frauenbergu a také na Třístoličník,“ vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

ZprávyZa porušení zákazu koupání v ledovcových jezerech v NP Šumava hrozí pokuta

Nová propojka má celkem 1,1 kilometru, přičemž česká část měří 470 metrů. Na německé straně ji už před lety vybudovaly Bavorské státní lesy a obec Haidmühle ji proznačila. Letos se k ní připojila také česká část, kterou Správa NP Šumava zprovoznila jako oficiální turistickou trasu a cyklotrasu.

„Na německé straně vybudovali před lety propojku Bavorské státní lesy a proznačila ji obec Haidmühle. Na naší straně ji Správa NP Šumava zprovoznila jako oficiální turistickou trasu a cyklotrasu letos. Díky tomu se Rosenauerova cyklostezka prodlužuje o další desítky kilometrů a navíc prochází již třemi státy,“ doplňuje Dvořák.

ZprávyV CHKO Šumava pracuje 17 zaměstnanců, analýza ukáže, zda se bude stav snižovat

Cyklistům se tím otevírají nové možnosti výletů. Z české strany mohou pokračovat například k nádrži Kreuzbachklause, na Třístoličník nebo si projet okruh z Haidmühle přes Nové Údolí.

Ačkoliv samotná česká část měří jen 470 metrů, její význam je podle Správy NP Šumava mnohem větší než její délka. „Takzvaně na papíře vypadá tato propojka na české a bavorské straně Šumavy jako skutečná drobnost, ale z pohledu komplexního propojení území a cyklomobility je to opravdu důležitý kilometr,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Nová trasa se štěrkovým povrchem stála 1 179 573,68 koruny včetně DPH. Sedmdesát procent nákladů pokryl program Podpory obcí v národních parcích prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Podle Hubeného jde zároveň o další krok k tomu, aby návštěvníci vnímali Šumavu jako jeden celek bez ohledu na státní hranici.