Majitel pozemků u D3 v Táboře, jejž čeká vyvlastnění, žádá o pomoc prezidenta

Obecně prezident konstatoval, že pokud je vyvlastnění v souladu se zákonem, těžko se proti němu může občan odvolávat. „Na druhou stranu je jasné, že musí proběhnout všechno v souladu s pravidly a s parametry zákona. To znamená, že vyvlastněný člověk musí být také vyplacen v řádném termínu," řekl prezident Petr Pavel na dotaz ve Vrchlabí na tiskové konferenci na závěr dvoudenní návštěvy Královéhradeckého kraje.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla se finanční náhrada za pozemek řeší, je to ale záležitost vyvlastňovacího úřadu, nikoliv ŘSD. „Už tam byli znalci, stanovili náhradu a o tom se teď vede diskuse mezi vyvlastňovacím úřadem a sourozenci Bratránkovými," řekl Mátl.

„Situace je taková, že mě ŘSD vyzvalo k vyklizení nemovitosti, a to do 60 dnů. Vzhledem k tomu, že jsem do dnešního dne nedostal za nemovitost zaplaceno, nemohu si pořídit nemovitost jinou, kam bych se přestěhoval a přesunul tam své podnikání. Nemovitost není prázdná, mám zde spoustu vybavení a motocyklů a nadále zde podnikám. Ve chvíli, kdy mě ŘSD silou vystěhuje, přicházím o veškerý zdroj příjmů. V brzké době se dostanu na existenční dno," napsal Pavel Bratránek v dopisech.

O vyvlastnění pozemků motocentra žádalo ŘSD, aby mohlo dostavět zhruba 400 metrů dálnice D3. Majitelé pozemků bratři Bratránkovi nesouhlasili, rozhodnutí označovali za nepřiměřené a protiústavní. Ústavní soud ale v listopadu odmítl stížnost Pavla Bratránka a společnosti Taartrade. ŘSD pak požádalo ministerstvo dopravy o obnovu stavebního řízení a ve výběrovém řízení se hledá zhotovitel dostavby D3. Ústavní stížnost soud odmítl pro zjevnou neopodstatněnost, potvrdila v listopadu Natálie Nechvátalová z ÚS.

„Ústavní soud odmítl stížnost stěžovatelů týkající se vyvlastnění podle liniového zákona. Obsahem ústavní stížnosti byla podobná právní argumentace, s níž se vypořádaly již správní soudy ústavně souladným způsobem. Ústavní soud neshledal ve věci pochybení. Proti rozhodnutí Ústavního soudu není přípustné odvolání," sdělila mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi k nedávnému rozhodnutí soudu v dané věci.

Bratránkovi opakovaně uváděli, že stát jim zmařil investice, vydal nezákonné stavební povolení a odmítá platit škody. ŘSD dříve uvedlo, že navrhlo Bratránkovým odškodnění mezi deseti a 20 miliony korun. Pavel Bratránek, který motocentrum provozoval od roku 2000, to již dříve označil za lež. Podle ŘSD vznikl problém v roce 1998, kdy stavební úřad v Táboře povolil chybně stavbu motocentra jako stavbu trvalou přes dočasný příjezd ze silnice I/3. Stanovisko ŘSD potvrdil i Nejvyšší správní soud, jenž spor také řešil. Loni dospěl k závěru, že vyvlastnění je nezbytné, jiné řešení neexistuje.

Mátl dnes zopakoval, že ŘSD se roky snažilo s Bratránkovými dohodnout a navrhovalo jim podle platné legislativy výkup pozemku, což oni odmítali. Proto ředitelství muselo požádat o rozhodnutí o vyvlastnění. To podle Mátla vydal jihočeský vyvlastňovací úřad v Táboře. „V tuto chvíli je pozemek a celý areál Ředitelství silnic a dálnic, potažmo státu, a děláme kroky, abychom mohli finálně dokončit D3 na obchvatu Tábora," uvedl šéf ŘSD.

Chápe prý rozezlení Bratránkových, ale měli podle něj možnosti k dohodě. ŘSD podle něj vždy postupovala v souladu s platnou legislativou, což potvrdily i soudy. Nyní je situace kolem motocentra a jeho pozemků ve fázi, do které ŘSD nevstupuje, dodal.