Zemřel Jaroslav "Baryk" Sýbek. Budějcký fotograf, který fotil i anglického krále
Ve věku 76 let zemřel českobudějovický fotograf Jaroslav Sýbek, přezdívaný Baryk. Jeho fotografie znali čtenáři zpravodajských portálů i novin, objevovaly se v knihách a na výstavách. Během více než padesátileté kariéry zachytil tisíce událostí i obyčejných lidských příběhů. Pracoval 23 let pro ČTK, následně působil v regionální redakci MF DNES a poté v Deníku. V roce 2024 převzal Cenu města České Budějovice.
Sýbek se narodil 1. listopadu 1949 v Praze. Absolvoval strojní průmyslovou školu se zaměřením na naftové motory a pracoval jako konstruktér ve Výzkumném a vývojovém podniku Jawa. Jeho životní dráha se ale změnila v roce 1973, kdy nastoupil do Československé tiskové kanceláře jako fotograf. O devět let později se přestěhoval do Českých Budějovic.
„Po více než polovině svého života strávené v Českých Budějovicích snad mohu říct, že se mi jižní Čechy staly osudem. Přitom jsem se tam dostal vlastně náhodou. V obrazové redakci Československé tiskové kanceláře, kde jsem pracoval, nebyli spokojeni se svým tehdejším fotozpravodajem v jihočeské metropoli, a tak nabídli místo mně," vzpomínal Jaroslav Sýbek v roce 2024 při své retrospektivní výstavě nazvané.
Během své kariéry fotografoval prezidenty, zahraniční státníky i členy královských rodin. Zachytil návštěvu tehdejšího prince Charlese v Českém Krumlově, Václava Havla po povodních v roce 2002, listopadové události roku 1989 na českobudějovickém Žižkově náměstí, stavbu Jaderné elektrárny Temelín, výlovy jihočeských rybníků nebo desítky ročníků výstavy Země živitelka.
Přesto nejraději fotografoval obyčejné lidi. „Radši fotím obyčejný lidi, ale fotil jsem i nějaké prezidenty. Vzpomínám si třeba na Václava Havla po povodních v roce 2002 nebo Miloše Zemana. Kdysi ještě v ČTK jsem fotografoval při návštěvě Krumlova prince Charlese, který se loni stal anglickým králem. Mám ale větší radost, když v novinách vyjde třeba fotka kamaráda Lišáka, jak koupe psa v kašně, nebo ušáka Karla, který jako vždycky přinesl z lesa plný košík hub," řekl v březnu 2024 v rozhovoru pro Deník u příležitosti výstavy Jaroslav Sýbek: Půlstoletí fotoreportérem aneb Fotografoval jsem anglického krále.
Jeho práci oceňovali nejen čtenáři, ale také kolegové. „Když jsem začínal v polovině 90. let fotit, byl jsem naprosto unešený z toho, jak Jarda pracoval se světlem a umělým světlem. Vytvořil například nádherné černobílé reportáže Prahy," uvedl současný fotograf ČTK v Jihočeském kraji Václav Pancer.
Podle něj měl Sýbek po příchodu na jih Čech mimořádný cit pro krajinářskou fotografii. „Krásně uměl zachytit západy slunce a výlovy. Snad nikdy nevynechal výlov největšího rybníku Rožmberk, kde jsme spolu ještě loni v říjnu byli. Mimo focení bylo jeho životní vášní houbaření," dodal.
Na zahájení retrospektivní výstavy na svého dlouholetého kolegu vzpomínal také novinář a autor knihy o Sýbkovi Radek Gális. „Jaroslav Sýbek je pro mě vynikající člověk, který mě hodně naučil. Každý rok života, který prožíváme, nedokážeme zachytit do fotografií. To ale neplatí pro Jardu, zachytil už padesát let. Jsem moc rád, že jsme spolu několik let pracovali. Bez něj bych nebyl novinář, jaký jsem," řekl tehdy Gális.
Výjimečné bylo také Sýbkovo neformální chování k lidem, které fotografoval. Zásadně jim tykal a oslovoval je různými zdrobnělinami. Právě lidskost, bezprostřednost a schopnost zachytit silné okamžiky z něj udělaly jednoho z nejvýraznějších jihočeských fotoreportérů posledních desetiletí.
