Lidé jsou různí. Různé mají i nápady a různě se k nim staví. Na první Pecha Kucha akci v Budějcích bylo možné poznat deset zajímavých a různých lidí, kteří mají ovšem jedno stejné. Nebáli se svou myšlenku zhmotnit, jít si za svým snem.
Během večera nás pobavili, nadchli a inspirovali lidé zvučných jmen jako například jeden z nejlepších tatérů světa Ondrash, úspěšný entomolog Vojtěch Novotný, se kterým chystá Budějcká Drbna rozhovor, Ondřej Kobza, díky němu se ve městech objevili na veřejných prostranstvích klavíry, šachovnice a jiné srandy oživující město či Iva Černá, která založila sociální podnik s názvem L´Skříň, kde pracují lidé se schizofrenií.
Za celou akcí stojí hlavně čtyři jména, a to Eliška Štěpánová, Vladimír Dolejšek, Miroslav Vodák a Karey Rawitscher. Zvědavá Budějcká Drbna si neodpustila s nimi o projektu popovídat.
Proč jste se pustili do projektu Pecha Kucha?
Eliška: Na konci jara jsme se zúčastnili setkání lidí, kteří v Českých Budějovicích mají co dočinění s kulturou. Povídali jsme si o tom, co se v Budějcích dělá, i co tady chybí a přišlo se na to, že tu chybí zrovna projekt Pecha Kucha. Ten probíhá už několik let nejenom všude možně ve světě, ale i ve větších i menších městech u nás v republice. Byla vyřčena otázka, zda by do toho neměl někdo chuť jít a já jsem se přihlásila. Ke mně se přidal Vláďa Dolejšek a později ještě Mirek Vodák a Karey Rawitscher, ta ovšem u premiéry Pecha Kucha nebude, protože zrovna připravuje výstavu ve Sladovně.
O čem přesně projekt Pecha Kucha je?
Eliška: Vymysleli ho v Tokiu v roce 2003 dva architekti Astrid Klein a Mark Dytham. Jejich záměrem bylo vytvořit prostor pro setkávání architektů, designérů, grafiků, výtvarných umělců, teoretiků, divadelníků, filmařů i muzikantů na jednom místě v jednom čase. Každý z vystupujících má prostor pro mluvení o tom, co je nového, co chystá či zrealizoval, o čem přemýšlí. Podmínkou je, že si každý z nich připraví dvacet obrázků, který může pouze ve dvaceti vteřinách okomentovat. Takže celková doba, kterou stráví před publikem, bude šest minut a čtyřicet vteřin.
Jak jste projekt uchopili vy?
Eliška: Aby bylo vůbec možné uspořádat Pecha Kucha, musíte si zažádat o licenci přímo v Tokiu. Což nebyl takový problém. Podmínkou žádosti bylo představit město, ve kterém se bude projekt pořádat a myšlenku, proč by se tam pořádat měl.
A ta je?
Eliška: Představit v Budějovicích nejenom zajímavé osobnosti, ale také místa, která tu máme. Proto jsme si pro premiéru vybrali prostor bývalé továrny Sfinx, kterou teď dáváme dohromady. Bude se vstupovat vchodem jako na Majálesu, ale musí se nejdřív projít několika halami, než se dojde na místo činu.
Vláďa: Není to jen o lidech, kteří tvoří zajímavou věc, ale nás zajímá příběh toho člověka, jak se vůbec k tomu, co dělá, dostal. To je na tom to nejzajímavější, to co by mělo lidi inspirovat a dodat jim odvahu zkusit něco podobného udělat. Uvědomit si, že kdo neriskuje, nic nezíská. Mělo by je to určitým způsobem motivovat.
Eliška: V některých městech, kde už Pecha Kucha běží nějakou dobu, dělají i tematické večery, ale nám naopak přišlo zajímavé udělat premiéru pestrou, protože mi zatím nevíme, kdo je náš potencionální divák, koho takové věci zajímají.
Takže do budoucna počítáte i s tematickými večery?
Eliška: Uvidíme, jak se nám vyprofiluje publikum, ale zatím je téma moc svazující a finanční rozpočet na tuto akci není opravdu malý.
Můžete to trochu rozvést?
Eliška: Pro to, abychom dostali licenci, musíme dodržet nemálo podmínek. První je garance, že jsme schopni vůbec akci zrealizovat a po dobu jednoho roku jí udržet s tím, že se musí odehrát minimálně čtyřikrát do roka. Takže jsme připraveni i na to, že možná budeme muset projekt sponzorovat z vlastních peněz. Pecha Kucha nesmí být realizována právnickou osobou, ale jen jednotlivci a organizátoři se sami nesmí prezentovat. Také akce pro nás nesmí být výdělečná ani pro nikoho z prezentujících se. Pouze jim platíme cesťák a ubytování. Podmínkou je zřídit webové stránky, udělat fb stránky, prezentace natáčet a posílat je na světový web. Nemalou částku stojí i zajištění místa, vybavení prostoru, osvětlení a celé zajištění akce. Teď po několika dnech tvrdé práce ve Sfinxu je mi jasný, že jsme si vzali dost velký oříšek.
Vláďa: Projekt je i časově velmi náročný. Ono se řekne deset prezentujících lidí, ale dejte takové osobnosti dohromady v jeden čas a v jednu hodinu. K tomu zajištění odpovídajícího prostoru, kde se to bude odehrávat a technické zázemí. Sehnat finance. Naštěstí nás to všechny zajímá a baví. Chceme na Pecha Kucha večery zvát hlavně i osobnosti se zajímavým příběhem z Budějovic, abychom ukázali, že i jihočeská metropole je kulturně dobrá a šikovná.
Jak jste spokojení s průběhem prvního večera?
Vláďa: Jsme nadšení. Nečekali jsme, že dorazí tolik lidí. U vstupu byla dokonce fronta. Je vidět, že Budějčáci mají zájem o to, co kdo kolem nich dělá.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
