Pavel Doležal ke konci Highway 61: Na jednu stranu smutek, na stranu druhou úleva

Jaké jsou vaše pocity, když je Highway 61 minulostí?
Smutek, uzavírá se velká kapitola pro mě osobně i pro bluesovou muziku. Na druhou stranu velká úleva spojená zejména s finančním břemenem a s obrovskou časovou a pracovní náročností.

Dá se říct, že si klub za ty roky vytvořil svou komunitu, která chodila třeba i na několik koncertů měsíčně? Nebo byla návštěvnost spíše nárazová, tedy že záleželo na nabídce?
Klub si dokázal vytvořit bez nadsázky rodinu věrných fanoušků a lidí, kteří si sedli a chtěli se vídat a setkávat se. Jádro skalních kolem nás to dokazuje i mnoha výjezdy za muzikou mimo České Budějovice a mnohdy i mimo republiku. Kromě toho přestěhování do nového prostoru přineslo další skupinky fanoušků, které začaly bluesovou hudbu objevovat a naučily se ji poslouchat.

Z vašeho hlediska - jaké má dnes blues či jazz postavení na tuzemské hudební scéně?
Blues je okrajový žánr, mnoho lidí nemá ani povědomí, o co se vlastně jedná. To souvisí i s omezenými možnostmi dotací, podpory a tak dále. Je to zkrátka hudba pro menší okruh lidí, většinou se rekrutující ze starších. Jazzová dramaturgie byla od původně čistě bluesového klubu Highway 61 vždy dost oddělena, přišla až se stěhováním do nového prostoru v KD Slavie a byla v rukou Jihočeského jazzového festivalu. Z pohledu provozovatele baru ovšem mohu říct, že jazz v Českých Budějovicích má základnu minimální, pro většinu lidí pouze v podobě letního Jihočeského jazzového festivalu. Klubové jazzové koncerty v průběhu roku byly mnohdy právě těmi koncerty pro obsluhu klubu a pár skalních, až na několik velkých světových jmen, kdy se klub zaplnil.

V Highway 61 vystoupila celá řada respektovaných světových umělců. Na jaké koncerty vy osobně nezapomenete?
Setkání s hvězdami bluesového nebe byla vždy velmi milá a přátelská. Slušní muzikanti, kteří si už nemají co dokazovat a moc dobře vědí, že tahle muzika je hlavně o srdci, jak ze strany muzikantů, posluchačů i pořadatelů koncertů. Všichni se k nám rádi vraceli a troufám si říci, že jsme navázali spoustu skutečně přátelských vztahů. S muzikanty jsme dál v kontaktu a nejen na bázi: Kdy zase můžeme přijet a zahrát? Z těch nejkrásnějších zážitků: Například Wanda Johnson, dáma s obřím srdcem a neskutečným hlasem, která zažila Highway 61 u Černé věže a dvakrát i nový prostor v KD Slavie, nebo bluesové duo z USA Bill Barrett a Ryan Donohue, se kterými jsem se spřátelil a měl tu čest je doprovázet i na jiných koncertech v rámci ČR.

Highway 61 založil Karel Machart, který bohužel vloni zemřel po těžké nemoci. Můžete zavzpomínat na tuto výraznou jihočeskou bluesovou osobnost?
Karel byl člověk, kterého neopouštěla dobrá nálada. Vždycky plný humoru, a to až do smutného konce. Seznámil jsem se s ním hned po otevření klubu, kdy jsem tam chodil ještě jen jako návštěvník koncertů. Brzy na to jsme v Highway 61 odehráli první koncert s mou bluesovou kapelou a tak to všechno začalo. Karlovi jsme se zalíbili a díky němu jsme se dostali na spoustu parádních koncertů a festivalů, kam by si člověk za normálních okolností jen těžko otevíral dveře. Poslední dva roky v ulici U Černé věže už jsem se v klubu vyskytoval i za barem, už tehdy nebyla finanční situace růžová, a tak jsem se kromě své práce stal barmanem - dobrovolníkem a zdarma. Zkrátka jen proto, abych u toho mohl být. Po přestěhování do nového prostoru jsem do toho skočil ještě víc, a když před dvěma lety, v lednu 2014, Kája dospěl k rozhodnutí o ukončení činnosti klubu, vlastně ze stejných finančních důvodů, proč končíme dnes, jsme se s manželkou rozhodli, že se pokusíme pokračovat. A tak Kájovi aspoň poslední rok života ubylo starostí a klub jel dál. Dnes můžu říct, že jsem rád, že se nám tu káru podařilo postrčit aspoň o ty dva roky.

Důvodem ukončení provozu klubu byly vysoké náklady. Nepřemýšleli jste, že byste klub přestěhovali do jiných prostor?
Jedna z variant, co dál, je samozřejmě snaha o udržení klubu a Karlova odkazu na jiném místě. V současné době o tom přemýšlíme s původním spolumajitelem klubu Highway 61 a letitým Karlovým spolupracovníkem a blízkým kamarádem Jardou Brabcem. Co bude dál, se ale uvidí, záleží na mnoha okolnostech, a víc nám poví jen čas...

Když jsme zmínil stěhování... Jak důležitým krokem bylo stěhování do Slavie? Nemyslíte z dnešního hlediska, že by bylo lepší, kdyby klub zůstal v původních prostorách U Černé věže?
Nový a výrazně větší prostor v KD Slavie nám samozřejmě dal mnohem větší možnosti - dramaturgie se výrazně rozšířila do ostatních žánrů, s velkým podiem přišla i spousta kapel, které by třeba v ulici U Černé věže nemohly vystoupit, klub objevila celá řada nových posluchačů. Ale zároveň přišla i spousta problémů. Těžko soudit, zda by setrvání v původních prostorách něco vyřešilo. Klub se zkrátka posunul někam jinam, a co by bylo, kdyby… To jsou chyby...