Alšova jihočeská galerie se otevírá veřejnosti. Navštívit můžete expozici Meziprůzkumy

Expozice, která se svým názvem i pojetím hlásí k odkazu kurátorky a spisovatelky Věry Linhartové, představí soubor památek středověkého umění společně s uměním 20. století, jehož autoři či autorky mají vztah k jihočeskému regionu. Mezi ně patří nejen umělkyně a umělci, kteří se zde narodili, ale i ti, jejichž dílo se tomuto regionu věnuje. Mnohdy se jedná o autory, na jejichž umělecké tvorbě postavila Alšova jihočeská galerie v 50. letech minulého století svou identitu.

„Expozice tak bude pokračovat v prezentaci obdivuhodné šíře a různorodosti sbírky Alšovy jihočeské galerie, přičemž tentokrát půjde o umělecká díla, která byla dlouhou dobu marginalizována a nezapadala do uměleckohistorického kánonu utvořeného v nově nabytých svobodných poměrech po roce 1989,“ uvádějí autoři a kurátoři stálé expozice Hynek Látal a Martin Vaněk a pokračují: „V souvislosti s možností vystavovat po sametové revoluci díla během socialistické éry zakázaných umělců či umělkyň byly práce takzvaných regionálních tvůrců rázem odsunuty do pozadí a to nejčastěji s odkazem na jejich nedostatečný inovativní umělecký přínos. Jejich dílo bylo schematicky onálepkováno jako ,prorežimní‘ a na základě dobového morálního soudu automaticky obdrželo záporné znaménko bez zohlednění často nesporné výtvarné kvality. Toto nálepkování se týkalo i umělkyň a umělců, kteří se do budování nových poměrů v padesátých letech ani aktivně nezapojili, avšak jejich tvorba svým zaměřením na realistický výtvarný projev do aktuálního společenského klimatu zapadala. Jedná se o umění, které bylo tvořeno paralelně s avantgardními uměleckými směry, a dokazuje tak, že situace na meziválečné umělecké scéně byla různorodější, než bylo doposud v českých dějinách umění prezentováno.“

Narozeni koncem 19. století

Většina vystavovaných umělců či umělkyň zažila strasti první poloviny minulého století. Ať už první světovou válku, nebo nástup nacismu. „Sociální nerovnosti první republiky i brutalita německého totalitního režimu byly často důvodem jejich obratu k ideám sovětského socialismu a komunismu, které slibovaly vytoužený mír a blahobyt. To se týká především grafického díla Karla Štěcha, z jehož bohatého odkazu bude vystaven cyklus Česká přísloví z roku 1959, trefně kritizující nejrůznější společenské nešvary. Připomenut bude rovněž Ota Matoušek, legionář a důležitý člen Sdružení jihočeských výtvarníků v Českých Budějovicích (SJV), jenž se ve své pozdní tvorbě obrátil k zachycování jihočeských krajin. Mezi vůdčí osobnosti SJV patřil i Jan Kojan, jenž jako první ve dvacátých letech objevil poezii výlovu rybníků, a jehož obrazy se staly téměř ikonickými,“ popisují kurátoři.

Těšit se můžete i na umělce, jejichž díla již byla vystavena v minulých verzích expozice – například Adolf Träger či bratři Max, Alois a Josef Boháčovi z Volyně. Prezentována budou také díla těch, kteří patřili do skupiny Linie, jež se programově vymezovala vůči regionalistickým a realistickým tendencím. Řeč je například o Karlu Valterovi nebo lékaři a výtvarníkovi Karlu Fleischmannovi, jenž osobitým rukopisem ztvárnil typicky jihočeské motivy v cyklu Rybolov z roku 1934; věnoval se však i industriálním motivům. „Expozice představí i díla umělkyň, jejichž život byl s regionem významně spjat, ale jejichž tvorba patří do jiného uměleckohistorického kontextu. Kromě významné textilní výtvarnice Marie Hoppe-Teinitzerové se jedná o význačné uměleckohistorické objevy posledních let – dílo Tiny Bauer-Pezellen nebo Marie Galimberti-Provázkové, které zapůjčilo Muzeum Jindřichohradecka,“ dodávají Hynek Látal a Martin Vaněk.

Alšova jihočeská galerie v různých verzích Meziprůzkumů prezentovala polohy umění, které lze zařadit do tradičního uměleckohistorického kánonu. Nyní jde o „průzkum“, zda regionální umění, které do kánonu běžně nespadá, má skutečně svá omezení a hranice. „Právě také otázkou, zda regionalismus a s ním spojený realistický výtvarný projev může mít nadčasový přesah, se nyní Alšova jihočeská galerie v jistém ohledu vrací ke kořenům svého vzniku v padesátých letech minulého století a prověřuje je.“

Vstupy dnešních umělců

Expozice je pravidelně doplňována vstupy současných českých i zahraničních umělců. Cyklus intervencí zahájil v roce 2016 malíř Patrik Hábl, jenž ve spolupráci s architektem expozice Tomášem Svobodou vytvořil rámec významné sochařské památce 14. století – Kristu z Božího hrobu z Českých Budějovic. Ke spolupráci na letošní verzi expozice Meziprůzkumy byl vyzván držitel prestižního ocenění Magnesia Litera, spisovatel Jiří Hájíček, jehož literární dílo je silně spjato s jižními Čechami.