Lenka Dusilová se nachází pravděpodobně ve svém nejexperimentálnějším hudebním období. Objevuje nové zvuky, hraje si s atmosférou, nechává se unášet improvizací… Přesto v úterý 14. července u českobudějovické Slavie nezapomněla ani na své písničkovější časy, čímž vznikl barevný a zábavný koktejl.
Ač mám osobně nejraději Lenku Dusilovou s úžasnou Baromantikou, musím říct, že mi zpěvačky aktuální rozpoložení imponuje. Líbí se mi, že si jde vlastní cestou, i přesto že může být pro konzervativnější posluchače nepochopitelná. Je zkrátka svá a je jen na vás, zda ji přijmete.
Budějce Dusilovou každopádně přijaly, protože odezva byla stejně jako vloni vřelá, ostatně koncert, který se uskutečnil v rámci Léta s Velbloudem, se mohl pochlubit velmi slušnou návštěvností. Lenka na scéně působí introvertně, je cítit, jak se s hudebními nástroji mazlí, jak své písně prožívá. Někdy máte pocit, že hraje sama sobě, natolik je do toho ponořená. Moc pěkné splynutí s vlastní hudbou.
Není to tak dávno, co se zdálo, že léto bude bez živé muziky. Koncert Lenky Dusilové opět ukázal, jaká by to byla škoda…
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
