pátek 23. října 2020 Teodor

Chci napsat už jen jednu knihu, a nebude o psech, říká Filip Rožek, autor knihy Gump

Filip Rožek je autorem knihy Gump – pes, který naučil lidi žít, za kterou nedávno dostal Cenu čtenářů Magnesia Litera. Podle jeho knihy se natočil film, který se momentálně stříhá a v kinech bude mí premiéru na začátku prosince. V rozhovoru bude řeč nejen o populární knize a filmu, ale také o tom, kdo Filipa Rožka inspiruje a zda plánuje napsat další knihu a o čem by měla být.

„Týraných pejsků jsou tisíce. A i když se lidé nechovali k některým hezky, oni si přesto tu lásku k nim dokázali znovu najít.“

Jak dlouho se už o opuštěné a týrané psy zajímáte?
Asi od svých dvaceti let jsem spolupracoval s Ligou na ochranu zvířat a vždy mi bylo blízké prostředí útulků a různých organizací. Teď už asi pět let existuje organizace s názvem Se psem mě baví svět, které jsem taky součástí.

Byl nějaký příběh, který Vás inspiroval k tomu napsat knihu a více se o tuto problematiku zajímat?
Nejsilnější příběh, který jsem vnímal, byl příběh čivavy Lilie, kterou jsme zachránili z množírny a vzala si ji kolegyně Veronika Hájková. Lilie v sobě měla už poměrně dost rozsáhlou rakovinu a umírala. V životě nezažila hezké věci, nemohla se ani podívat do sluníčka a téměř neuměla chodit. Zachránili jsme ji z množírny, kde jen rodila štěňata. Veronika si ji odvezla a já jsem ji přijel asi po čtrnácti dnech navštívit a Lilii jsem skoro nepoznal – jedla borůvky v lese, koupala se a na Veroniku reagovala vrtěním ocáskem. Na konci života do ní vstoupila láska k člověku. Přežila svou smrt asi o čtyři měsíce. Druhý den, když umřela, mi bylo velice smutno a chtěl jsem, aby případy dalších takových pejsků, jako byla Lilie, nebyly zapomenuty a aby lidé věděli, že i když se k nim nechovali hezky, tak oni si přesto tu lásku k lidem dokázali najít.

Gump má tedy určitý předobraz v Lilii?
Tento příběh lásky Lilie k Veronice a nezlomnosti Lilie mě inspiroval k tomu, že jsem chtěl, aby byl nějaký Gump, kterého si vymyslím a který poběží životem a bude potkávat další psy.

Projekt Gump byl tedy dříve než samotný pejsek?
Projekt Gump byl ještě před tím, než mi tento konkrétní Gump vstoupil do života. Chtěl jsem, aby se celý ten projekt jmenoval Gump. Vnímal jsem, že je hodně pejsků v útulcích a jsou to spíš outsideři, kteří mají život nalinkovaný předem. Když se do útulku dostanou, tak mají nějaký handicap nebo jsou už hodně staří. Člověk by si tak na ně nikdy nevsadil. Konkrétně Gump byl odebrán ze špatných podmínek a nese v sobě příběh podobný tomu, který jsem psal.

V anomálii Forresta Gumpa se také našla určitá genialita. Každý outsider se může stát hvězdou.

Proč zrovna jméno Gump? Je zde nějaká inspirace Forrestem Gumpem?
Ano. Forrest Gump mi v tomto případě přišel takový symbolický. Protože právě v té jeho anomálii se našla určitá genialita, a chtěl jsem, aby i tato myšlenka byla symbolem celého našeho projektu. Gump je takový voříšek, který neměl na začátku moc hezký život a já jsem chtěl ukázat, že i takovýto outsider se může stát hvězdou. Takových Gumpů čekají v útulcích tisíce. A lidé si v každém svém pejskovi mohou toho svého Gumpa, tu svou hvězdu, najít.

Když byste měl shrnout hlavní poslání své knihy, jaké by to bylo? Co je pro vás nejdůležitější?
Neznám jinou bytost, která by takto pro svůj život a pro své štěstí potřebovala lásku člověka, takže je to svým způsobem poděkování těm pejskům. Chtěl jsem napsat příběh, který by mohl lidem v nějaké „polopohádkové“ verzi ukázat, jak se zvířata na tento svět dívají, jak myslí. Že je pes také bytost s rozmanitým vnitřním světem a s city. Také jsem chtěl upozornit na to, jak se někteří lidé k těmto tvorům chovají, na to upozorňuje i Eda Rovenský v klipu Protože to nevzdám, když zpívá: Pokud před zlem zavřeš oči, rázem jsi na jeho straně. A v neposlední řadě jsem chtěl poukázat i na to, že hodně špatných věcí se neděje někde na kraji lesa, ale většinou ve vesnici nebo blízkém okolí a lidé o tom ví, ale jen nic neudělají. Tím jsem chtěl upozornit na to, aby lidé k této problematice nebyli neteční.

Kolik peněz se už vydělalo prodejem knihy a kam výdělek putuje?
Celý můj autorský honorář jde do útulku. Jinak si myslím, že jsme asi u třech milionů v rámci výdělku. Nová informace teď je, že jsme už rozdělili milion korun v rámci Gumpa a teď budeme rozdělovat další velkou částku. Pak další velká částka padne na náš nový Gumpův psí útulek, který začneme stavět u Říčan.

Když jsem knihu psal, tak jsem také běžel tím lesem jako Gump, pil vodu a skoro cítil i to bahno. Všechny ty věci jsem cítil na vlastní kůži.

Jaké bylo psát příběh z pohledu psa?
Když jsem svou knihu o Gumpovi dával paní psychiatričce Zdeně Kmuníčkové, se kterou momentálně spolupracuji, tak mi asi po týdnu volala a říkala, že to není Gump, že to jsem já. Ten příběh je můj náhled na bezdomovce, na lásku, na obelhávání lidí. Když jsem knihu psal, tak jsem si trochu jako pes připadal. Přes den jsem se vždy ze všeho vypsal a nevěděl jsem, jak pokračovat, a pak jsem se v noci probudil a napadaly mě nové věci. Knihu jsem psal měsíc a půl a v té době, kdy jsem to psal, jsem opravdu běžel tím lesem, pil vodu a skoro cítil i to bahno. Všechny ty věci, které Gump prožíval, jsem cítil na vlastní kůži.

Očekával jste tak výborné hodnocení knihy? Čím si to vysvětlujete?
Nejsem žádný spisovatel, ale psal jsem knihu z nějakého vlastního vnitřního pocitu. Také jsem to psal nespisovně, aby to bylo více autentické z pohledu toho psa. A samozřejmě jsem si přál, aby se celý ten projekt dostal k co největšímu množství lidí. Velmi mě překvapilo, kolik dětí přišlo na první křest knihy v Praze na Arkádách. Ta kniha totiž není primárně psaná jako pohádka nebo dětský příběh a mile mě překvapilo, že si tu knihu našly hlavně děti a že se také stala jakousi školní četbou. Píše mi hodně ředitelů škol a učitelů, jak by se ta kniha měla stát povinnou četbou pro děti. Hodně celému projektu pomohli sami učitelé a učitelky, ke kterým se ta kniha dostala, a oni ji začali číst dětem ve školách.

„Ivan Trojan knihu neskutečně povýšil a dal tomu zase úplně jiný rozměr a emoci, než jsem v danou chvíli psal já.“

Kromě knihy vyšla i audiokniha, kterou namluvil herec Ivan Trojan. Jak ji hodnotíte?
Audioknihu jsem slyšel asi stokrát. Pro mě je to splněný sen mít Ivana Trojana vtisklého do Gumpa tím, že ho namluvil. Jeho hlas pak bude psa Gumpa provázet i ve filmu. Když jsem tu audiokihu poprvé slyšel, tak jsem ten příběh sám v sobě ještě jednou prožil. Pamatuji si, jak mi jej posílali z rozhlasu asi v sedm večer a já jsem si šel lehnout a poslouchal ji asi čtyřikrát dokola tak do čtyř do rána. Ten projekt zase hrozně moc povýšil i tím, že Ivan Trojan v příběhu objevil úplně jiné věci, než jsem já do příběhu napsal. Dal tomu zase úplně jiný rozměr a třeba i jinou emoci, než jsem v tu danou chvíli psal já. Příběh jsem tak vlastně prožil třikrát: jednou, když jsem psal knihu, podruhé, když jsem poslouchal Ivana a potřetí, když byly ty mé myšlenky ztvárněné vynikajícími herci na filmovém plátně.

Byl jste přítomen na natáčení filmu? Jak probíhalo? Na koho se můžou diváci těšit?
Na natáčení jsem byl každý den. Režisér František Brabec je pro mě veliký frajer, co se týče přístupu k práci i k ostatním lidským věcem, protože je to dobrý, pevný a statečný člověk. Velmi jsme se v rámci celého projektu navzájem respektovali. Bavili jsem se spolu samozřejmě i o filmovém obsazení. Dokonce Franta ustoupil jednou mě a podruhé zase já jemu. Celá ta spolupráce byla krásná. Mockrát mi Franta ukazoval obrázky, jak je chce natočit, dívali jsme se na to spolu, diskutovali jsme o scénáři. Herecké obsazení je opravdu bohaté a troufám si tvrdit, že to je výběr těch nejlepších herců, které česká scéna má. Za všechny můžu jmenovat Bolka Polívku, Evu Holubovou, Karla Rodena, Janu Plodkovou, Marka Taclíka nebo Patricii Pagáčovou. Ve filmu budou hrát také youtubeři, jako je Anička Šulcová nebo FattyPillow.

„Film byl velmi spontánní, takže jsme pustili kameru a čekali, co pejsek udělá.“

Jaké bylo natáčet se zvířaty? Bylo těžké dosáhnout toho, aby se zachovali tak, jak to scénář vyžadoval?
Celý film byl velmi spontánní, protože jsme právě nechtěli, aby pejsci byli nějak drezúrovaní. Takže to v reálu vypadalo tak, že se pustila kamera a ten pejsek se nechal, co udělá sám. Bylo to takhle krásně nastavené, byla v tom nádherná energie. Pořád říkám, že ten film má někde šťastnou hvězdu, jelikož my, když jsme potřebovali, aby svítilo sluníčko, tak svítilo, když jsme potřebovali déšť, tak pršelo. My jsme tedy dokázali ten film natočit nejen v rámci toho, co dokázali pejsci a lidi, ale i toho, co dokázala příroda a jak nám neskutečně přálo počasí.

Na jakých místech se film natáčel?
Třeba na Bohdalci, kde byla umístěna bezdomovecká kolonie. Pak se natáčelo v Táboře, jelikož já střídavě bydlím v Praze a v Táboře. Je to místo, kde mám svou dceru, která se ve filmu také objeví jako postava Naty Jahoda. Dále jsme natáčeli třeba ve Velvarech, kousek od Litoměřic, a na spoustě dalších místech.

V souvislosti s knihou vznikl také videoklip, který má nyní na YouTube přes 10 milionů zhlédnutí. Jak vás napadlo natočit i videoklip?
Olga Lounová je moje kamarádka a myslím si, že je i velký hitmaker. Když jsem knihu začal psát, tak jsme spolu něco fotili a začali jsme se bavit o tom, co dělám, a vznikla z toho myšlenka, že by bylo super k tomu mít i písničku. A jak jsme se oba o tom bavili a představovali si, jak tam ten pejsek poběží, tak nás napadlo jméno Františka Brabce a všech těch jeho velkofilmů, které natočil. A já jsem chtěl, aby přesně tak vypadal i náš videoklip a následně pak i film. František říká, že ten film je něco mezi Kyticí a Svěrákovou Jízdou, že je to vlastně takový punk, ale zato nádherný vizuálně.

„Napíšu už jen jednu knihu, ale nebude to tematika pejsků.“

Je Gump Vaše první kniha? Plánujete do budoucna ještě nějakou další?
Rok před Gumpem jsem se svou kolegyní napsal první knihu s názvem Fína Čokoláda, což bylo takové poděkování mé dceři, která je zároveň mou obrovskou inspirací. Líbí se mi její pohledy na život a statečnost. V budoucnu chci napsat už jen jednu knihu. U psaní vždy potřebuji, aby to mělo vyšší smysl, nějakou vyšší myšlenku. A je ještě jedno prostředí, ve kterém se pohybuji sice kratší dobu, ale zato extrémně intenzivně. Myslím si, že na světě není v rámci tohoto tématu všechno v pořádku a tou další knihou budu chtít spoustu věcí napravit.

O čem kniha bude?
Bude to téma dětí, ale zatím víc neprozradím.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Facebook Filip Rožek, Facebook Gump - Protože To Nevzdám

Štítky Filip Rožek, rozhovor, pes Gump

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.