pondělí 10. května 2021 Blažena

Dělám rap už tak dlouho, že se mi nechce dělat nic jinýho, říká Orion a chystá novou desku

S Orionem se potkáváme v domě v Oldřichově ulici kousek od Folimanky v Praze. Podáváme si ruku, procházíme prostory sídla vydavatelství Bigg Boss, míjíme první studio, scházíme po schodech dolů do Bigg Boss Shopu a míříme za dveře, kde se usazujeme, otevíráme pivo a začínáme poslouchat muziku. Hlavně o té to dnes bude. Orion pouští věci z jeho nového šíleného projektu Gruppo Salsiccia, ale k tomu se ještě dostaneme.

Situace se snad zlepší... za pět let

Čím se teď bavíš, když se nedá nic moc dělat?
Když máš dobrý kamarády, tak se zadními dveřmi dá chodit na různý místa, ale na druhou stranu je dobrý nikam nechodit, protože je v pohodě zůstat ve studiu a makat. Je vlastně lepší, že se tolik nekalí. Na druhou stranu je škoda, že se nedá sportovat, třeba hrát tenis, protože to je jediný, co mě baví a co považuju za dobrej sport.

Nekoupíš si pivo na doma?
Ne. Já doma nepiju. Ve studiu se někdy pije, ale domů si prostě chlast netahám.

Zmínil jsi, že jediný sport, který tě baví, je tenis. Fotbal ti nechybí?
Stejně je zima. Možná bych šel. Byl jsem na zápase Slavie s Bohemkou, tam se nějak zázračně dalo jít, ale štafle jsem si zatím nekoupil. Na všech zápasech stejně člověk nemůže být, takže i když se normálně dalo chodit na sport, stejně jsme přes víkend jezdili hrát koncerty, takže jsem ani tak spoustu zápasů neviděl. Ale snad tahle situace pomine. Třeba za pět let.

PSH už je vlastně rodinná kapela

Jak proběhly vaše zatím poslední koncerty s publikem?
My jsme nechtěli sedět na zadku a měli jsme nápad, že v létě uděláme turné po místech u vody, což jsme ještě stihli. Takže my jsme měli koncerty v době, kdy vlastně koncerty nikdo moc neměl. Využili jsme takové skulinky, která spočívala v tom, že jsme přijeli na místo autem od našeho partnera, vyndali jsme bedny, stoupli jsme si před auto, udělali jsme koncert, sbalili jsme a odjeli. Nikdo to neorganizoval, nikdo nevybíral vstupný a zaplatili jsme to z peněz od sponzorů. Venku bylo možný hrát a lidi u vody být mohli, takže to bylo legální. Na některej koncert z téhle tour přišlo sto lidí, na jinej třeba tisíc.

Jak moc se rozhodujete, co budete hrát za písničky, když víte, že nebudete vystupovat večer v klubu, ale během dne na koupališti?
Koukáme na to, co budeme hrát, podle toho, jestli čekáme, že přijdou spíš starší lidi nebo jejich děti. My jsme vlastně už taková rodinná kapela. Už je to často tak, že za náma přijde dvacetiletej fanoušek, kterej řekne, že naši muziku zná od mámy nebo od táty. A to je v pohodě, to je dobrý, že mladý lidi dokážou takhle pozitivně koukat na nás starý. Je vlastně skvělý, že máme fanoušky ve věku od patnácti do padesáti.

Jak to bereš do budoucna? Dokážeš si představit, že budeš dělat rap napořád?
Já se beru jako interpret nějaký věci, kterou jsem si vymyslel. A dělám to už tak dlouho, že se mi nechce dělat nic jinýho. Dělal bych to rád, dokud mě to bude bavit a bude to generovat nějakej zisk. Nic jinýho vlastně neumím a ani by mě to nebavilo. Ale samozřejmě, že je dobrý, když člověk myslí na zadní vrátka a čas od času investuje do jiných odvětví.

Nové sólo by mohlo vyjít začátkem června

To, co přišlo teď, bereš jako pracovní krizi?
Naopak. Jako pracovní krizi to neberu vůbec. Ale když už já řeknu, že budu pracovat, to mi nejde vůbec z pusy, tak to už je něco. Ale strašně mě baví zavřít se ve studiu a dělat na něčem. V podstatě teď lítám mezi studii kluků z Gruppo Salsiccia a děláme písničky. Teď už se ta práce pomalu začíná překlápět taky v to, že s Trafikem děláme moje nový sólo album.

Jak bude vypadat tvoje nová deska? Je ještě kde brát inspiraci?
Moje poslední sólo bylo Noční vidění z roku 2014. Novou desku bych chtěl vydat začátkem června, už mám jednu věc natočenou s Čistychovem, protože ten je na každým mým albu. Největší část beatů bude mít na svědomí Mike Trafik. Inspirace vlastně pořád je, je jí všude kolem dost. Říkal jsem si sice, že všechno už je řečeno, ale stejně jsme v roce 2019 dokázali udělat desku Debut s PSH. Zjistili jsme, že s určitýma ústupkama na všech stranách a když zkusíme něco dělat jinak, než jsme všichni zvyklí, tak se to může podařit. Debut mám nejradši ze všech desek, co jsme kdy udělali. Mně se líp pracuje ve víc lidech, protože je to míň textu. Ale obecně mám radši tu spolupráci takovou formou, že jsme spolu, nahazujem si fórky a témata. Gruppo Salsicia vlastně vzniklo tak, že jsme seděli ve studiu a zaznamenávali jsme naše jamování, ze kterýho vlastně vznikly všechny ty písničky. Takhle jsem nikdy muziku nedělal a vlastně se mi tenhle způsob tvorby strašně líbí. Dřív jsme to dělali tak, že si pustíš beat, něco do toho napíšeš, pak to nahraješ, někdo to smíchá a v podstatě se nemusíme ani potkat.

Jste kamarádi?
No jasně. Bez toho by to nešlo, abychom to drželi jen v nějaké rovině byznysu. Jde nám spíš o to, co cítíme a jak to děláme, než o to, co to přinese a kdo na tom kolik vydělá. S přicházejícím věkem je ale samozřejmě dobrý tuhle strategii lehce přehodnotit, protože všichni v PSH nemůžou být totální pankáči.

Gruppo Salsiccia? Divnoprojekt od neznámých lidí

Pojďme ke Gruppo Salsiccia. Kdo jste?
Luboš Svoboda, Giulio De Blasio, Tomáš Konůpka a já. Luboše znám roky z reklamní agentury a natáčení klipu, on je i hudebník, hraje na basu. Giulio je režisér. Tomáš je z Mydy Rabycat nebo Anrodid Asteroid a známe se už od dětství ze sídliště z Jižáku, on jezdil na skejtu, já na bruslích. Máme hotových asi čtyřicet věcí a některý z nich plánujeme pouštět ven. Chceme každý dva měsíce vydat vinyl, kde budou dvě pecky. Nemáme moc ambice, prostě uvidíme, co se stane nebo ne. Všechno to vznikalo tak tři nebo čtyři roky průběžně mezi ostatníma projektama.

Proč to nevydáte všechno najednou jako album?
To je házení perel sviním! To je tak dobrý, že to musíme dávkovat. Zároveň si myslím, že když dáš na jednu desku takovej divnoprojekt od lidí, co neznáš, s divným jménem, kde je divnej humor, srandy o drogách, chlastu a děvkách, tak člověk, kterej o nás nic neví, to nemůže vstřebat tak dobře. Když nás lidi poznají postupně, spíš pochopí, co tím ti pitomci chtějí říct. Cestu si k tomu najdeš nejlíp tak, že to budeš postupně ochutnávat, až lidi budou připraveni na ty největší šílenosti. To, co je zatím venku, je jenom takovej popíček.

Proč jste si stanovili poslední rok labelu Bigg Boss?
Proč čekat, až to nějak vyhnije? Tak jako vztah nebo starý auto. Teď si chceme hlavně užít poslední rok Bigg Bossu, protože to bude silnej rok. Láďa dělá sólo s Wichem, já dělám s Traforem, uděláme remaster desky Repertoár, protože máme dvacet let od vydání. Vychází Salsiccia. Aktivit je fakt hodně, chceme si to prostě užít. Reálnej konec bude v tom, že nebude značka Bigg Boss a nebude vydávat milion interpretů. Asi se prostě zredukuje náš chod a budeme vydávat naše sóla nebo PSH.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Honza Faltus

Štítky rozhovor, hudba, rap, Orion, Praha

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.