Neděle 9. března 2025 | Svátek má Františka
Tomáš Garrigue Masaryk by oslavil 7. března 175 let. Prvního československého prezidenta známe jako „tatíčka Masaryka“, symbol demokracie a humanismu. Ale jak se o něm psalo před sto lety v budějovických novinách?
Masarykův význam a odkaz si připomínáme dnes, stejně jako před sto lety, kdy jeho 75. narozeniny slavily i České Budějovice. Ze stránek dobového tisku můžeme zjistit, jaký obraz prvního prezidenta vykreslily budějovické noviny roku 1925.
Mezi nejstarší budějovické noviny patřily Jihočeské Listy, které vycházely třikrát týdně od roku 1895 a byly na rozdíl od zbylých novin nepolitické. Až meziválečné období přineslo na jih Čech rozvoj stranického novinářství. Od roku 1917 vycházel týdeník České státoprávní demokracie Pondělí, později přejmenovaný na Republikán. Sociální demokracie vydávala od října 1918 noviny Jihočech. Všechny tři noviny postupně zanikly v letech 1938 až 1941.
Jak se můžeme dočíst v Jihočeských listech, České Budějovice se do oslav Masarykových narozenin aktivně zapojily. Tehdejší starosta města Bedřich Král uvedl: „Chceme být mezi prvními, kteří panu prezidentovi vyjádří city úcty a oddanosti.“
Jihočeské listy ze dne 7. března 1925, dostupné na České digitální knihovně.
„Náš president bohudík dovršuje sedmdesátý pátý rok svého života v plné duševní i tělesné svěžesti a všichni dobří lidé, ať politicky patří do kteréhokoliv tábora, nemohou si než upřímně přáti: Budiž nám prezident Masaryk ještě dlouho zachován!“ psaly Jihočeské listy 7. března.
Masaryk byl v článku z 5. března 1925 vykreslen jako stavitel republiky, který svým úsilím a vírou ve spravedlnost přivedl český národ ke svobodě. Prezident prý Československu předal pevné základy demokracie, humanismu a rovnoprávnosti. Republikán své blahopřání jasně zkrátil větou „A nedá se celé působení a životní činnost našeho prezidenta vtěsnati do nějakého novinářského článku.“
„Už staří Řekové říkali, že ideálním řešením otázky vládní v každém státě by bylo, aby na trůn byl povolán filosof. Republice československé se dostalo tohoto ideálního údělu hned do vínku její samostatnosti“ je napsáno v Jihočechu 5. března 1925. Prezident byl oslavován nejen jako veliký filosof, ale hlavně veliký člověk.
Jihočech dne 5. března 1925.Město nechalo umělecky zpracovat oficiální blahopřání, zdůrazňující Masarykovu roli jako osvoboditele národa a zakladatele republiky. Hlavní oslava byla naplánována na 8. března 1925 v 10 hodin dopoledne v Městském divadle, kde zazněl slavnostní projev a vystoupil pěvecký sbor Foerster.
Na náměstí Svobody (dnes náměstí Přemysla Otakara II.) proběhla vojenská přehlídka budějovické posádky, zahájená fanfárami z Libuše. Vojáci vyslechli projev velitele divize, který chválil Masarykův význam pro československou armádu. Hudební soubor pěšího pluku uspořádal koncert, na kterém zazněla díla Bedřicha Smetany, ale i „Pochod prezidenta Masaryka“ od Františka Šebka.
Fotografie T. G. Masaryka a Edvarda Beneše z prosince roku 1935.Zajímavá byla také takzvaná štafeta, doprava blahopřání z jihočeských obcí prezidentovi do Prahy. Její trasa vedla přes České Velenice, Trhové Sviny, České Budějovice, dále k Týnu nad Vltavou, Táboru a Benešovu. Trasa byla s časy předem zveřejněna v Jihočeských listech, aby se mohl podílet každý. „Aby se štafeta nezdržovala, mohou obce předati své pozdravné telegramy p. prezidentovi dozorčímu autu, jež trať projíždí a je označeno zeleným praporkem.“
Velkolepé oslavy se konaly celostátně ke každým Masarykovým narozeninám. Počátkem dvacátých let byly dokonce snahy, aby se 7. březen uzákonil jako státní svátek. Masaryk to odmítl – 7. březen stal památným dnem až roku 1946.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
