Netradiční slavnosti, které však ukázaly, že by k městu měly patřit, se koncem minulého týdne odehrály v Budějcích, jež slaví 750 let od svého založení. Návrat do historie spojený se samotným příjezdem otce města, Přemysla Otakara II., nalákal jak na náměstí, tak na Sokolský ostrov tisíce lidí.
Celá akce začala po úvodním slově současných zastupitelů města. Na podiu, které bylo vystavěno vedle pomyslných hradeb, se představila německá kapela Corvus Corax, která se prezentuje prvky středověké muziky. Od prvních písní si budějcké obecenstvo získala, a tak nebylo divu, že na konci koncertu si minimálně notovali snad všichni přítomní.
Poté ale už z Krajinské ulice přišla družina Přemysla Otakara II. se samotným zakladatelem města na soutoku Vltavy a Malše. Nelze vynechat rozjímání samotného krále železného a zlatého nad svým počínáním v roli panovníka. Asi každý z nás ví, jaké to je, když mu vnitřní hlas říká ony špatnosti. A podobně na tom byl i Přemysl Otakar II., ač se snažil vehementně oponovat.
Tato část byla sama o sobě skvěle připravena a ještě lépe sehrána. Režisér si dal opravdu záležet a milovníci příběhů si hraný příběh museli užít. Všichni ale už dopředu tušili, jak to dopadne, když Přemysl Otakar II. odjede bojovat na Moravské pole. Představení však ještě skončilo naznačeným začátkem souboje onoho boje.
Vše totiž pokračovalo druhý den na Sokolském ostrově a na Piaristickém náměstí, kde probíhal starodávný trh. Sokolský ostrov, symbolicky vybrán z důvodů toho, že Přemysl Otakar II. byl sokolník, patřil rytířským hrám. Zde se nejprve utkaly amatérské týmy, kde rozhodně nezůstal pozadu ani tým vybraný z budějckých zastupitelů. Od 16 hodin se už ale kolbiště přepustilo zkušenějším.
Souboj o majetek mezi Přemyslovci a Rožmberky měl čtyři účastníky. Hosty, jak by se určitě dali nazvat, reprezentovali páni z Krumlova a Rožmberka. Domácí barvy hájili páni z Kravař a Rožmitálu. Vyrovnaný souboj dlouho neměl svého vítěze, nakonec o všem měla rozhodnout královská disciplína. Jenže v jejím průběhu přišla zpráva o skonání Přemysla Otakara II. na Moravském poli. A tak se všichni helmicí, která se vrátila zpět do Budějc, alespoň sklonili.
Diváci pak měli možnost vyzkoušet si i některé z disciplín amatérského turnaje. Největší zájem byl především ze strany dětí, protože víc než náročné, byly vybrané disciplíny vtipné. Celé Slavnosti Přemysla Otakara II. aneb České Budějovice železné a zlaté zakončila ohňová show, která ohromila snad všechny přítomné. Jestli je tedy něco, co by šlo organizátorům vytknout, tak je to zvuk během druhého dne, který neustále zlobil a mnozí neslyšeli, o čem je právě řeč.
V součtu obou dní snad ale nikdo nemůže vyvrátit, že by slavnosti nebyly důstojným vyvrcholením oslav 750 let města České Budějovice. Lidé se totiž bavili, což je to nejdůležitější na každé kulturní akci.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.