čtvrtek 21. listopadu 2019 Albert

Dusilová by si příště v Budějcích přála více posluchačů

Ve všech médiích se pějí ódy na nové album Lenky Dusilové. Kohokoliv se Budějcká Drbna zeptala na album Baromantika, všichni odpověděli: „Jo, o tom jsem četl, má skvělý recenze!“ Proč se tedy, milí Budějčáci, přesunul koncert z velkého sálu Slavie do Café Klubu? Jak je možné, že jste si nechali ujít vystoupení zpěvačky roku a druhé nejlepší album roku 2011?

Nevěste hlavu, Budějcká Drbna tam byla za vás. Café Klub Slavie, do kterého se koncert z důvodu málo prodaných lístků v předprodeji přesunul, byl plný natěšených příznivců hudby Lenky Dusilové.

Již první zahrané tóny písně Baromantika naznačily, že se díky klávesám a kytaře jedná o unikátní projekt plný něžných tónů. Milovníci desky Illustratosphere od Dana Bárty zaplesají nad něžnými tóny a Lenčiným příjemně zabarveným hlasem.

Příchozí posluchači během koncertu zavírali oči a hudbu si tak naplno vychutnávali. „Úžasný. Já mám Lenky věci děsně ráda. Samozřejmě, že si koupím i CD a nechám si ho podepsat. Je to taková nádhera,“ pověděla Drbně Petra Žáčková, která si celý koncert opravdu užívala.

Potlesk byl veliký, přidávaly se dvě písně a atmosféra byla skvělá jak na pódiu, tak i na parketě. Po koncertě hudebníci Lenka Dusilová, Viliam Béreš, Patrick Karpentski, Martin Novák a Beáta Hlavenková podepisovali CD.

U té příležitosti zodpověděla Lenka Dusilová pár otázek i Budějcké Drbně.

Jak vznikl název Baromantika a co představuje?

„Prapůvodní kořen tohoto názvu vznikl asi v roce 2009, kdy jsem dostala novou kytaru a při hraní jsem si rychle něco nahrála. Potřebovala jsem nahrávku nějak pracovně pojmenovat a hodila jsem tam Baromantika. Proč, to nevím, ale přišlo mi to hrozně romantický, ale divný. Když se potom hledala název pro nové album, tak jsem si vyhledala, co znamenají různé umělecké slohy, a baroko, jakožto přezdobená záležitost, mi skvěle ladilo k naší vrstevnaté hudbě, která je v jádru hodně romantická.“

Jak vzniká taková vrstvená hudba?

„Já ji moc vrstevnatou netvořím, já umím vytvořit tak pár hlasů na sebe. Nejdříve jsme s Beátkou nahrávaly ve dvou, klavír a kytaru, a potom jsme kostru těch skladeb předaly klukům. Ti do ní začali sázet všechny ty vrstvy a aranže.“

Jak dlouho jste na albu Baromantika pracovali?

„Materiál jsem sbírala už asi od roku 2006, ale moje nápady se během let hodně pročistily. Podle toho, jak se kolem mě měnili lidé, se nápady vytříbily. Potom, co jsem našla tým, se kterým budu na novém albu pracovat, jsme vybrali ty, které mé kolegy nejvíce oslovily. Samozřejmě je tam ještě nějaká linka, podtext, příběh, který se táhne mojí tvorbou.“

Kde berete inspiraci?

„Tím, že se masochisticky patlám v příbězích, které se mě týkají. Ale to není masochismus, asi ne.“

Jak vnímáte vaše vystupování? Mně přišlo, že si všichni koncert strašně užíváte…

„S takovými borci se hraje super. Jsou to prvotřídní muzikanti, kteří umí pracovat se zvukem, a to dost sofistikovaně. Občas mívám vnitřní pocit, že něco není v pohodě, mám dost zavádějící subjektivní pocity, ale pak zjistím, že ta hudba nestojí jen na mně, a uleví se mi.“

Jak jste spokojena se svým dnešním koncertem?

„Jak je ta hudba děsně nahňahňaná a zvukově silná, dynamická, tak jsou místa, který jedeš hodně po paměti, ale atmosféra byla super. Kdybychom v takovémto počtu hráli ve velkém sále, tak to asi nebude mít takovou atmosféru.“

Chtěla byste něco Budějčákům vzkázat?

„Chtělo by to příště víc lidí.“

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.