Pondělí, 20. února 2012, 16:10
Červená růžičko, proč se nerozvíjíš? Červená růžičko, proč se nerozvíjíš? Proč ty k nám, Pepíčku, proč ty k nám, Pepíčku, proč ty k nám nechodíš? Tak tato zpívaná slova zná asi každý, kdo se byl podívat na masopustu. Jde o starodávnou tradici, kterou dříve začínal čtyřicetidenní půst před Velikonoci.
Několik století starý zvyk se pomalu do českých vesniček vrací. Já jsem se byla v neděli podívat na jednom z nejtradičnějších masopustů na Budějcku – v Doudlebech. Samozřejmě jsem doma nemohla nechat foťák, abych vás neochudila o obrázky. Koukněte se tedy na nejrůznější masky, tradiční koledující mládence při růžičkové koledě. Masopustem v Doudlebech tradiční předjarní veselí v kraji končí. Vy z vás, kteří jste ale nestihli letos ani jeden rej maškar nemusíte smutnit.
Mám totiž pro vás tip. V úterý se maškary předvedou i před budějckou radnicí, a to od 16 hodin. Takže doporučuji si nabít baterky do foťáků, promazat karty a vyrazit. Je přece pěkné sledovat, jak se kus historie přenáší mezi nadšenci až do jedenadvacátého století, ne?
A co vlastně jednotlivé masky a postavy při masopustu znamenají? Byla jsem se tedy podívat v Doudlebech, ale kraj od kraje se jednotlivé zvyky a postavy mohou měnit. V malé obci nedaleko Budějc, o které se první písemná zmínka objevila ve slavné Kosmově kronice české už v roce 981, ctí růžičkovou koledu.
Základem je dvanáct svobodných mládenců ve stejných oblecích. Okolo pasu mívají červenobílou šerpu, což má znamenat zemi, odkud koleda pochází. Na hlavě každý z nich nosí vysoké čepice, které pokrývá 365 růžiček z krepového papíru. Přesný počet jako je dní v roce. Podle pohanů symbolizuje počet koledníků počet měsíců v roce, křesťané si to zase vykládají jako dvanáct apoštolů Ježíše Krista. Nutno ale říci, že masopust se v Čechách slavil daleko dřív, než se zde křesťanství začalo prosazovat ve větší míře.
Mezi tuctem koledníků se pohybuje i takzvaný Hejtman a Rychtář. První nosí u sebe halapartnu, na které je napíchnutý kus špeku symbolizující hojnost. Rychtář zase třímá v ruce takzvané Právo, to jej opravňuje dostávat od starosty obce povolení ke koledě.
Koledu jako takovou za taktu hudby vede Matka masopustu – Střapatej, někdy se mu říká i Moučnej. Jak jsem už říkala, v každé vsi je to trochu jiné. Ten v ruce drží cep, jako symbol úrody. Tím cepem pak pobízí koledníky k tradičnímu kolečku vždycky, když s ním bouchne o zem. Svobodní mládenci pak roztáčí kolečko před každým stavením v obci a žádají od hospodáře štědrou koledu. K tomu jim hraje už ze začátku zmíněná Červená růžička.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
