Životem nás provázejí andělé všedního dne

Lidé jsou různí. Někdo věří v Boha, někdo na anděly, jiní nevěří v nic. Utápíme se v koloběhu všedních dní, lamentujeme nad politikou, děláme si vrásky z malicherností a přes to všechno nevnímáme, že štěstí je čas. Čas, který je nám dán na žití, prožívání a užívání si. Kolik toho času máme, nikdo z nás neví, ale i přesto jsme s ním schopni plýtvat stejně jako s vodou z kohoutku.

Takováto myšlenka provází snímek s názvem Andělé všedního dne. Kdo by čekal komedii typu Účastníci zájezdu či Román pro ženy, má smůlu. Film sice několikrát rozburácel publikum v sále, aby také ne, když v něm hlavní postavy ztvárňují herecké hvězdy jako Bolek Polívka, Marián Labuda starší či rozdrbaný Vojtěch Dyk v roli anděla, ale o to víc nás nechal šáhnout si do svého svědomí. Zapřemýšlet nad tím, jaký vedu život, jestli jsem sám se sebou spokojený, jestli by se nedalo něco změnit.

Sám autor novely si jistě při psaní tohoto silného příběhu nemyslel, jak moc při něm v budoucnu budou stát všichni jeho andělé. Michalu Vieweghovi praskla před necelými dvěma roky aorta. Devadesát procent lidí to nepřežije...

„Popravdě řečeno na anděly nevěřím, ale přál bych si, aby byli mezi námi. Knihu Andělé všedního dne bych napsal stejně teď po tom všem, co jsem prodělal, ale například Povídky o manželství a o sexu bych třeba vůbec nenapsal,“ řekl spisovatel.

Na rozdíl od něho herečka Klára Melíšková, ve filmu čerstvá vdova Ester, na anděly věří. „Cítím, že se takové entity kolem nás pohybují. Jsou nám k dispozici s nějakou pozitivní energií a je jenom na nás, jestli se ji naučíme vnímat, jestli ji zapojíme do našeho života.“

Ve filmu, který je v začátku trochu moc ‚ukecaný‘ a tím pro diváka zmatečný, si zahráli ještě další herečtí velikáni. V roli andělů se představili také Vladimír Javorský a Eliška Křenková. Nechybí ani úžasná Zuzana Bydžovská, která přesvědčivě ztvárňuje postarší učitelku Marii, ženu Bolka Polívky (Karla), který je otrávený ze stereotypu svého manželství a tajně doufá, že se mu vyplní jeho tajné přání. Na pomoc v jeho posledních několika hodinách života mu přicházejí čtyři andělé Hachanel, Jofaniel, Ilmut a Nith-Hajah.

Snímek se natáčel v Nuslích pouhých 35 dní, zato jeho rozpočet se, kvůli četným kaskadérským kouskům, vyšplhal na částku kolem 30 milionů korun. Natáčelo se například na střeše sportovní haly Folimanka, na kraji železničního viaduktu, ve výšce 80 metrů nad zemí na střeše hotelu Corinthia i na pilíři Nuselského mostu.

„Já z výšek strach nemám, pokud k nim nestojím zády, ale vím, že Marián Labuda s tím měl docela problém,“ řekla Eliška Křenková, která pobavila divačky v sále svou přezdívkou z natáčení. „Všichni mi říkali, že jsem kokršpaněl. Proč, to uvidíte sami na filmovém plátně.“