POLITICKÁ KORIDA: Jak vidí budějčtí zastupitelé úlohu hlavního architekta?

Otázka: Jak by podle vás mělo město přistupovat k postu hlavního architekta, a jak hodnotíte současné fungování tohoto útvaru?

Viktro Lavička (ANO)

V tomto případě hovoříme o zásadní pozici a důležitém útvaru, jejichž symbióza je pro město nepostradatelná. Prakticky zde hovoříme o strategii rozvoje města z pohledu urbanismu, architektury, ale také dopravní infrastruktury či zeleně. Navíc tento útvar zásadně vstupuje do komunikace s různými developery, komerčními subjekty, ale i drobnými stavebníky. Proto je z mého pohledu zásadní, aby fungoval ve struktuře města, protože jeho provázanost s ostatními odbory samosprávními, ale státními, je nesporná. V čase po neprodloužení smlouvy s hlavním architektem se útvar velice dobře adaptoval na nové podmínky a je i bez této pozice plně funkční. O důležitosti této pozice ale není pochyb a je velice důležité co nejdříve hlavního architekta vybrat a vrátit do struktury útvaru. Měl jsem tu možnost sledovat práci útvaru a jeho jednotlivých pracovníků zblízka a musím konstatovat, že se jedná o „partu“ profesionálů, kteří dělají svou práci velice dobře. Za mého působení se ve spolupráci s ÚHA podařil spustit proces realizace mnoha projektů, kde role útvaru byla neoddiskutovatelná. Ať už to byl parkovací dům u Sportovní haly, bytový dům v ul E. Rošického, proces vybudování vodního světa v prostorách bývalých kasáren ve Č. Dvorech, revitalizace městských prostor na Pražské třídě, u Juvelu či náměstíčka před KD Vltava, a mnoha dalších. Díky této spolupráci se citlivě vyvážil i způsob realizace, kdy v některých případech se proces řešil formou architektonických soutěží, naopak u parkovacího domu se zvolil primárně proces Design&Build, tedy spojení projekčních a stavebních prací u jednoho dodavatele. Participace ÚHA u významných dopravních projektů je pak patrná u strategického propojení ulic Horákova a Na Sádkách či u zavádění parkovacích zón. Z těchto všech uvedených důvodů musí být i nezasvěcenému jasno, že útvar je pro město velice prospěšný a po doplnění o pozici hlavního architekta bude i nadále hnacím motorem v rozvoji našeho města.

Viktor Vojtko (STAN)

Hlavní architekt, možná i kvůli pozici na částečný úvazek, nebyl dle mého názoru dlouhodobě schopen účinně a systematicky ovlivňovat urbanismus ve městě a utvářet veřejný prostor podle potřeb rozvoje města. Nezbývá tedy, než podstoupit složitější proces transformace této pozice a případně i celého útvaru hlavního architekta. Organizačně je možné mít útvar buď zařazen ve struktuře magistrátu, nebo jako samostatnou organizaci, což je například v Brně či v Praze. Každý z těchto modelů má výhody a nevýhody, o nichž nyní diskutujeme ve vedení města. Já se osobně přikláním spíš k modelu Liberce, kde jde o útvar magistrátu a funguje to velmi dobře.

Petr Braný (KSČM)

Vznik funkce hlavního architekta města (HAM) jsme požadovali jako jediný Klub ZM již před mnoha lety ve volebním programu KSČM. Později to převzala ODS a realizovala náměstkyně paní Popleová. Očekávali jsme od zřízení funkce HAM zejména koordinaci postupu při řešení konfliktních otázek rozvoje města v možnostech, které dává územní plán a další závazné dokumenty. HAM neměl, a ani nemůže zasahovat do rozhodovacích pravomocí státních institucí. Dále jsme očekávali jeho důležitou roli při přípravě zadání nového ÚP města. Poslední naše očekávání se nenaplnilo a jsme svědky přetahování se s firmou, která dostala zadání realizovat ÚP a zřejmě jsme dodatečně rozšířili její úkol o další požadavky. Ukazuje se, že funkce HAM je potřebná i nadále, ale je nutné na smlouvu hledat osobnost, která vedle odbornosti má i vysokou prestiž (autoritu) a dokáže svými názory inspirovat takové postupy v rozvoji města, které budou ochotné všechny strany procesu respektovat při rozhodování. To vyžaduje i změnu organizační struktury na Magistrátu. Vytvořit jeden odbor, který bude sdružovat jak úsek rozvoje, participačního rozpočtu, tak i územního plánu. Je žádoucí vyvarovat se pokusům o vytvoření příspěvkové organizace města k architektonickému rozvoji města, která vše jen prodraží a zejména nebude mít žádnou oporu v zákoně ve smyslu rozhodovacím.

Zuzana Kudláčková (Piráti)

Současná situace je žalostná. Ano, máme útvar hlavního architekta, ale bez hlavního architekta. Bohužel v současné době probíhající reorganizace trvá příliš dlouho – je to již skoro rok! Je sice pravda, že se úředníci z útvaru snaží plnit své úkoly dobře, ale tato agenda nemůže být v současnosti adekvátně pokryta. V ideálním případě by město mělo mít hlavního architekta na plný úvazek, podobně jako tomu je u jiných velkých měst - Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a další. Městští architekti se podílejí nejen na utváření územních plánů, ale jsou i dlouhodobými garanty jednotné koncepce města v oblasti architektury, kvality bydlení, růstu města a jeho dlouhodobé udržitelnosti. V rámci příprav nového územního plánu města chybí právě slovo hlavního architekta. Tento pracovník by měl úzce spolupracovat s ostatními odbory, radou města tak i zastupitelstvem. Bohužel současná situace působí tak, že rada města snad ani hlavního architekta nechce. A to je obrovská škoda.

Tomáš Bouzek (TOP 09)

Hlavní architekt by neměl být dalším úředníkem, který se bude vyjadřovat ke kdejaké prkotině. Měl by se zabývat věcmi na poli urbanistickém a architektonickém zásadními a koncepčními. Předpokládám, že kvalitní architekt bude mít i jiné profesní aktivity a nebude se chtít vázat ve městě na plný úvazek. Ten by tedy neměl být podmínkou spolupráce. Další otázkou je, zda má jít o osobou místní nebo „přespolní“. V prvním případě je výhodou znalost místních poměrů, ve druhém určitý nadhled a oproštění od místních vazeb. Kvalitní hlavní architekt musí být motivován funkci přijmout, a to nejen finančně, ale i vhodným pracovním prostředím. Musí být pro něj prestižní. K ruce má hlavní architekt „svůj“ útvar, který může být jedním z odborů magistrátu nebo stát vně, což považuji osobně za vhodnější. Současný útvar hlavního architekta má spíše užší zaměření, do budoucna by jeho náplň práce měla být více koncepční.

Juraj Thoma (HOPB)

Osobně se v diskusích, které s kolegy na toto téma vedeme přikláním k variantě vytvoření samostatné instituce fungující na principu příspěvkové organizace či zapsaného ústavu. Od tohoto tělesa očekávám především analytickou a koncepční činnost, nikoliv řešení jednotlivostí běžného denního provozu, kterými je zpravidla pověřován nyní existující útvar. Podporuji tezi, že v čele tohoto městského „urbanisticko-architektonického atelieru“ má stát renomovaná osobnost, onen hlavní městský architekt, který vede intenzivní dialog s politiky i s veřejností. Město v tomto volebním období realizovalo prostřednictvím různých externích organizátorů desítku architektonických soutěží, které se nyní překlápí do projektové dokumentace a realizace. A například oblast přípravy, organizace a propagace a medializace soutěží a jejich výsledků je jednou z oblastí, ve kterých vidím smysl samostatné instituce. Ostatně její další výhodou je vysoká míra nezávislosti tvůrčího týmu, který si hlavní architekt coby šéf příspěvkovky postaví, na momentálních politických a úřednických náladách. Velmi inspirativním v tomto ohledu shledávám příklad Brna, kde takovéto těleso navíc zpracovává i územní plán města, či Ostravy.

Odpovědi nejsou redakčně upraveny a jsou řazeny podle data a času doručení do redakce. Martin Kuba (ODS) na dotaz redakce neodpověděl.