Z lásky k modelům upravil byt. Nejcennější jsou traktory na bowden

Michal Vlásek bydlí s manželkou a dvěma dětmi v útulném bytě. Kvůli své sbírce modelů musel domácnost přestavět: „Změnili jsme vstupní chodbu, kterou jsem díky přestavbě udělal vzdušnější. Pak jsem si navrhnul a udělal skříně na míru.“

Nejcennějšími modely jsou traktory. A zejména traktory ovládané na bowden. „Traktory jsou moje srdcovka. A každý traktor je jiný. Je to o detailech. Lajkovi se může zdát model stejný jako ten vedle, ale není. Některé kousky mají velkou cenu,“ říká Vlásek. Modely jsou buď ovládané kabelem (tzv. bowden) nebo na servo. „A to je rozdíl.“

Sbírat modely Vlásek začal v roce 2009. „Bavilo mě to ale už jako kluka.“ Jeho sbírka čítá na 600 modelů a ty, co mají jezdit, opravdu jezdí. „Umím si opravit prakticky všechno. Když seženu nový model, který má rozbité ovládání, tak ho dám dohromady.“ Problém pro budějckého sběratele není ani oprava struny v bowdenu nebo jiné elektronické součástky.

Modely se od sebe liší barvami. „Například u traktorů je nejvzácnější barva žlutá.“ Barevně se odlišuje kabina, výbava, kola nebo i podvozek. „Nové modely hledám na internetu nebo jezdím na burzy. Něco mi donesou kluci z práce a něco kupuji v obchodech. Když člověk hledá, tak se dají modely najít výrazně levnější.“

Celkovou hodnotu sbírky Vlásek neuvedl, ale jeden z traktorů může mít cenu i desetitisíců korun. Problémem u oprav jakéhokoliv modelu není pro Vláska technika, ale součástky. Komíny, zrcátka a podobné. To je těžké sehnat. „Vše sháním v originálu. Čerpám ze starých knížek, brožur a internetu.“

Jeden z nejstarších modelů ve sbírce je traktor z roku 1967. „Mám například německé Piko Anker DDR. A k tomu je i vlek s náhonem, ale to ještě musím sehnat součástky a opravit. Řadí to dopředu i dozadu,“ dodává dále Vlásek.

„Pozor, nelítat, nešlápnout, nerozbít, slyšíme s dětmi denně,“ dodává s úsměvem manželka Marie ihned poté, co vystavený traktor na zemi manžel opouští, aby přinesl ukázat další model. „Už jsme si zvykli a sbírkou žije celá rodina.“

A sbírka čítá nejen traktory a kamiony, ale také tanky, letadla, veterány, nové modely, lodě, auta IZS a policie. „Mám například model ruského osvětlovacího tanku, u kterého se neví, zda ve skutečnosti existoval. Vyrobena byla na stejném principu tatra, kterou ale nemám.“ Mezi modely nechybí oblíbená Bburaga nebo i staré české škodovky 120 LS. Verzi Fiatu pro rallye má Vlásek prakticky kompletní.

Skříně s modely má rodina Vlásků všude – na chodbě, v kuchyni, obýváku i ložnici. „Jednu skříň mám čistě na modely, které jsem čerstvě sehnal. Tedy nejsou vyčištěné atp. Když něco seženu, tak kouknu, zda je to kompletní, očistím to, mám různá udělátka na čištění, zkouším funkčnost... Co je nefunkční dávám do další skříně a hledám díly, abych to zkompletoval,“ říká dále sběratel, na kterého reaguje opět s úsměvem manželka: „Oblečením se ale nerozrůstáme.“

A co by si sběratel do vitrín ještě rád přidal? „Je toho moc. Spíš čekám, až se něco naskytne. U škodovek mi například chybí nerezové nárazníky. Ještě také potřebuji doplnit sbírku autobusů. Obecně mám radši české značky. Bez podpory rodiny by to ale nešlo zrealizovat.“