VIDEO: Městským strážníkem na vlastní kůži. Výcvik je pořádná dřina

Bývalý reprezentant v judu, mistr armády v silovém trojboji, kulturista a čtvrtým rokem výcvikový instruktor městské policie - to je Daniel Petrejčík. Zkušenosti z profese armádního průzkumníka, bojových sportů a sedmileté znalosti ze zahraničních misí se v současnosti snaží aplikovat do praxe strážníků. Tréninky a výcvik co nejvíce přizpůsobuje podmínkám a situacím každodenní práce strážníků.

„Lehce se protáhneme,“ říká při příchodu do tělocvičny. Zhruba po hodině frekvenčního tréninku, protažení a tříkolové Tabaty o dvanácti stanovištích si lze jen těžko představit, že za sebou máme pouze rozcvičku a že nás teprve teď ta pravá lahůdka čeká.

Na řadu přichází teambulding a posílení vzájemné důvěry. Zařazeni za sebou čekáme, co se bude dít. Najednou poslední cvičenec v řadě vylézá nad naše hlavy. Naším úkolem je jej bezpečně přemístit přes celou řadu až na druhý konec tělocvičny. Většině z nás se začínají podlamovat kolena, nad našimi hlavami neseme mohutného strážníka Petra. I tato překážka se pomocí spolupráce podařila překonat. Druhou „stmelovací“ aktivitou je vytvoření hada v kliku. První cvičenec v řadě započíná klik a nohy pokládá na ramena dalšího kolegy, celý had musí udělat synchronizovaný klik.

Z týmové práce přecházíme na prvky sebeobrany a donucovacích prostředků. „Au,“ ozývá se z řady už při spatření cvičného obušku a nože. Začínáme bojem na zemi. Úkolem je zpacifikovat protivníka klečícího na kolenou s lokty při zemi, překlopit jej na záda a znemožnit mu pohyb. Jako první figurant se nabídl sám instruktor Dan. Ani jeden z redaktorů či městský strážník ho nedokáže položit na lopatky. Následuje spolupráce dvou kolegů, kteří musí dostat provokujícího a agresivního občana na zem a spoutat ho. Instruktor Daniel však nechce dát účastníkům nic zadarmo, a aby jim přiblížil okolní vlivy, které na strážníky mohou působit během jeho služby, útočí molitanovým obuškem. 

Poslední cvičení ukázalo, jak jsme se během dne naučili aplikovat předchozí zkušenosti. Podle Danova hesla „S použitím co nejmenší síly, způsobit co největší krátkodobou bolest a zaskočit protivníka“ přišel na řadu souboj jeden na jednoho. Ležící útočník skrývá pod zády nůž a úkolem strážníka je zakleknout na pachatele a bojovat s ním na „život a na smrt“. Kdo první získá nůž a zabodne protivníka, uspěl.

Výcvik dokonale ukázal, že městským strážníkem se nemůže stát každý. Dokazují to i výsledky posledního náboru, kdy se z šestnácti zájemců dostali do druhého kola jen čtyři, kteří ještě budou muset prokázat, že do aktivní služby patří. Strážník musí ukázat nejen fyzickou, ale i psychickou odolnost a brát v potaz předpisy spojené s jeho službou.