Fiktivní únik uzavřel letošní cvičení v Temelíně

Zatímco na simulátoru operátoři stabilizovali situaci, odborníci v havarijním štábu přijímali opatření k ochraně personálu a doporučovali technická řešení vzniklých komplikací. Vůbec poprvé byly do havarijního štábu přeneseny údaje z obou „fiktivních“ bloků. Přenos probíhal skutečně a v reálném čase. V případě jednoho bloku data „tekla“ přímo z hlavního simulátoru, u druhého pak z displejového simulátoru v tréninkovém centru. Odborníci v havarijním štábu online viděli stejné údaje jako cvičící operátoři na svých monitorech.

„Během cvičení se neustále snažíme podmínky simulovat tak, aby co nejvíce odpovídaly realitě. Jak z časového, tak technického hlediska,“ vysvětlil Roman Havlín, ředitel Bezpečnosti elektráren ČEZ.

Podle bezpečnostního šéfa obou českých jaderek je výhoda, že elektrárna velmi dobře ví, jaké události ji mohou potkat. „Můžeme se tedy na to technicky i personálně připravit. A pro kvalitní zásah je také důležité, aby základní reakce členů havarijního štábu byly automatické. A to jinak než průběžnými cvičeními získat nelze,“ zdůvodnil Havlín vysoký počet havarijních cvičení.

Závěrečné cvičení se týkalo padesátky lidí. Šlo o štábní cvičení, do kterého se zapojil pouze havarijní štáb elektrárny a simulátor. Sirény se nespouštěly, ani zaměstnanci nebyli evakuováni. Smyslem bylo, aby si členové havarijního štábu procvičili své úkoly, které by při podobné situaci museli řešit.

Proti loňskému roku navýšili v Temelíně především počet tajných cvičení. Cvičení s utajeným scénářem i termínem mělo premiéru loni v březnu. Letos byli neočekávaně svoláni členové všech ze čtyř havarijních směn. Havarijní scénáře počítají s nejrůznějšími riziky. Vedle radiačních a technologických událostí je to například eliminace požárů, ekologických nebo traumatologických událostí. Cvičí se i ochrana proti teroristickému útoku. Například letos se cvičila reakce na narušení ochranné letové zóny.