Karel Nedobitý: Oslavovaný atlet, ale také přisluhovač nacistů i komunistů

Československý běžec se může pyšnit z druhé olympiády v Amsterdamu v roce 1928 sedmnáctým místem na desetikilometrové trati. V tu dobu už byl držitelem několika mistrovských titulů v tuzemsku. Závěrečnou část své běžecké kariéry poté prožil v Českých Budějovicích. Zde také v roce 1933 obnovil činnost lehkoatletického odboru Sportovního klubu České Budějovice. „Po skončení aktivní kariéry se věnoval výchově atletické mládeže, kde věren své pověstné zarputilosti a ctižádostivosti rovněž dociloval výborných výsledků. Stál též u zrodu řady běžeckých soutěží, které se posléze staly atletickým pojmem, například v roce 1941 u silničního běhu na 25 kilometrů kolem Hluboké, v současnosti pořádaného jako Silniční běh na 25 kilometrů Memoriál Míry a Karla Nedobitých,“ uvádí badatel Pavel Moc, který se po objevení nových důkazů začal o atleta zajímat.

Jenže činnost Karla Nedobitého v období německé okupace je odsouzeníhodná. Jedná se především o aktivní zapojení jím vedeného lehkoatletického odboru SK České Budějovice do Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Toto Kuratorium bylo masovou mimoškolní organizací na území Protektorátu Čechy a Morava zaměřenou na výchovu české mládeže ve věku od 10 do 18 let v intencích nacionálně-socialistických idejí. Tato organizace byla založena 28. května 1942. „Modelem Kuratoria se stala organizace Hitlerjugend. Kuratorium v sobě koncentrovalo většinu mládežnických zájmových a pohybových protektorátních aktivit. Hlavním ideovým cílem byla nejen převýchova, ale také podpora takzvaného protektorátního vlastenectví a spolupráce s německou říší. Činnost organizace byla ukončena v roce 1945 po porážce nacistického Německa,“ popisuje Moc.

Karel Nedobitý (černé kraťasy) v cíli závodu.

Ve výroční zprávě lehkoatletického odboru SK České Budějovice za rok 1942 je zveřejněna zpráva vedoucího atletů Karla Nedobitého, ve které píše: „Také SKB (SK Budějovice, pozn. autora) se přihlásil mezi zájemce Kuratoria a mnoho administrativní práce si vyžádalo vyplňování dotazníku. Rovněž do IV. kursu Kuratoria byli vysláni atleti Kolář a Bonuš, který se zúčastnil i V. speciálního tělovýchovného kursu. Z jara budou školeny také instruktorky SKB, takže v tomto ohledu je o atletický dorost u nás všemožně postaráno v rámci převýchovy mládeže. Atleti SKB prví zavedli povinný árijský pozdrav mezi členy a svým darem 500 K pro Německý Červený Kříž se postavili v čelo této sbírky mezi atletickými kluby.“

Je potřeba připomenout, že dary pro Německý Červený Kříž byly v rámci Benešových dekretů po skončení války považovány za otevřenou podporu nacismu a mnoho těchto dárců bylo v rámci řízení před mimořádnými lidovými soudy či před trestními nalézacími komisemi národních výborů odsouzeno k mnohaletým trestům vězení či značným peněžitým pokutám. Z archivních materiálů je dále patrné, že Karel Nedobitý měl stálé rozpory s vedením SK České Budějovice. „Dle svědectví Josefa Vaňka, který byl předsedou SK České Budějovice v roce 1942, se Nedobitý nepodřizoval stanovám klubu a nerespektoval nařízení ústředního výboru. Situace dospěla tak daleko, že se výbor rozhodl v roce 1944 zbavit Nedobitého funkce vedoucího lehkoatletického odboru. V této souvislosti byl v září roku 1944 Karel Nedobitý vyzván, aby předal veškeré rekvizity tohoto jím vedeného odboru,“ říká Moc.

Karel Nedobitý v čele závodu.

Nedobitý při předávání těchto rekvizit nejprve rozkopl dveře kabiny a poté křičel: „Tady žádný švec (míněn pan Pokorný, obchodník obuví, předseda fotbalového odboru SK České Budějovice, pozn. autora) ani kominík (míněn Karel Minář, předseda SK České Budějovice, pozn. autora) poroučet nebude.“ Dále nadával na náčelníka SK České Budějovice Jana Benedu a nazval jej zkrachovalým oficírem. Svoji řeč Nedobitý dokončil vyhrožováním: „Já vás dám, vy benešovci, všechny pozavírat.“ Josef Vaněk charakterizoval osobu Karla Nedobitého jako člověka, který je v otázce sportovní naprosto neústupný a jedině své názory ve sportu uznává za správné a neuznává názory druhých. Tyto delikty vedly k tomu, že Karel Nedobitý byl na jaře 1945 vyloučen z klubu SK České Budějovice a Česká atletická amatérská unie Karla Nedobitého potrestala za klubovou nekázeň a spolupráci s Kuratoriem diskvalifikací do konce roku 1946. 

Náčelník SK České Budějovice Jan Beneda podal 19. června 1945 stížnost k zajištění kolaboranta Karla Nedobitého. „Beneda Nedobitého obvinil z pěti provinění počínaje zavedením a užíváním árijského pozdravu při závodech lehkoatletického klubu ještě předtím, než tento způsob pozdravu byl oficiálně povinně nařízen, přes urážky vedoucích činitelů SK České Budějovice až po spolupráci a podporu činnosti Kuratoria. Následně trestní nalézací komise ONV České Budějovice zahájila s Karlem Nedobitým trestní řízení podle dekretu prezidenta republiky č. 138/45 (takzvaný Malý retribuční dekret – provinění proti národní cti),“ přidává Pavel Moc. Tato nalézací komise trestní řízení proti Karlu Nedobitému rozhodnutím ze dne 6. srpna 1946 zastavila.

Informace z atletické ročenky, kde je připomenuto, že atleti SKB, které Nedobitý vedl, zavedli jako první árijský pozdrav.

Při čtení tohoto rozhodnutí je zarážející, že komise se zabývala pouze jedním z deliktů žalovaných Janem Benedou, a to urážkami vedoucích činitelů SK České Budějovice. Spolupráce s Kuratoriem jako i další obvinění nebyly zřejmě vůbec šetřeny. Trestní nalézací komise konstatovala, že výrok Karla Nedobitého o zavírání Benešovců byl učiněn v afektu a že jinak, i dle svědectví členů klubu Sparta České Budějovice, vyjádřením závodních rad a zjištěním, že Karel Nedobitý byl několikrát vyslýchán gestapem, je prokázáno, že obviněný se choval vždy bezvadně, jako dobrý Čech a byl znám svým protiněmeckým smýšlením.

„Nezabývání se spoluprací Karla Nedobitého za dobu okupace s Kuratoriem včetně užívání árijského pozdravu atletů jeho odboru je o to překvapující, že ještě před rozhodnutím trestní nalézací komise byly v deníku Hlas lidu 10. dubna 1946 v článku nadepsaném Kdo má máslo na hlavě, ať mlčí tyto ‚aktivity‘ Nedobitého podrobně popsány a mohla se s nimi nejen široká čtenářská veřejnost, ale i členové komise seznámit,“ říká Moc. K posouzení objektivity rozhodnutí komise nutno podotknout, že v době šetření a rozhodnutí tohoto případu byly národní výbory v moci či pod silným vlivem KSČ, Karel Nedobitý pak byl v této době sportovním redaktorem Jihočeské pravdy, deníku KSČ. Komunistické ideologii byl poté Karel Nedobitý věrný po celý zbytek svého života.

Karel Nedobitý (horní řada uprostřed) ve sportovním areálu „Na Plynárně“.

K činnosti Karla Nedobitého za války se dále podařilo v archivu Státního okresního archivu v Třeboni zajistit žádost Policejního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. července 1945 na Zemský národní výbor v Praze, kde je uvedeno: „U zdejšího úřadu byla podána stížnost Karla Nedobitého proti předsedovi spolku Sportovní klub České Budějovice. Předmětná stížnost byla pod zdejším č. j. 14137/44 dne 19. 12. 1944 předložena zemskému úřadu v Praze. Předseda spolku Sportovní klub České Budějovice Minář byl bývalým Gestapem zatčen a zemřel v koncentračním táboře. Ježto Nedobitý ve své stížnosti udal Mináře z protiněmeckého smýšlení, žádám o urychlené vrácení předmětné stížnosti, aby mohlo býti zavedeno s Nedobitým příslušné jednání.“

Z této žádosti není zřejmé, jestli existuje příčinná souvislost mezi udáním Mináře Nedobitým, jeho následným zatčením gestapem a smrtí v koncentračním táboře. Zatím ani není znám další osud této stížnosti. „Ví se jen, že dokumentace k této stížnosti byla v srpnu 1945 vrácena ze Zemského národního výboru v Praze Úřadu národní bezpečnosti v Českých Budějovicích. Je však zřejmé, že tato záležitost nebyla předmětem trestního řízení proti Karlu Nedobitému, které bylo v srpnu 1946 zastaveno a jedná se s největší pravděpodobností o kauzu další, o další stín vržený na charakter Karla Nedobitého v době německé okupace, který dosud čeká na svoje objasnění,“ dodává badatel Pavel Moc.

Karel Nedobitý jako senior (nejmenší na fotografii).

Je jasné, že je potřeba odlišit sportovní a charakterovou stránku Karla Nedobitého. Na základě nově zjištěných informací u té druhé je ale potřeba se zamyslet, jestli je bývalý československý atlet člověkem s morálním kreditem takovým, aby po něm byl pojmenován jeden z nejznámějších regionálních vytrvalostních běhů. A zda vůbec může být dáván za vzor mladým běžcům.