Počasí dnes16 °C, zítra21 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Střípky z Pekingu: Sběratelské trhy

Tyto řádky píši na letišti, kde čekám na přílet svého nejmladšího syna. Když jsem procházel v telefonu fotografie, které jsem v Pekingu udělal a přemýšlel, co by Vás mohlo zajímat, rozhodl jsem se, že tento díl zaměřím na sběratelské trhy a přidám několik poznatků o studentech z univerzity, na které vyučuji.

Vážení čtenáři Budějcké Drbny. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích navázala spolupráci s North China University of Technology, což je jedna s nejvýznamnějších technických škol v Číně. V rámci této spolupráce došlo i k výměnnému pobytu učitelů a já jsem dostal možnost, stejně jako loni, jeden semestr v Pekingu přednášet. V mém loňském seriálu příspěvků jsem se věnoval pouze místnímu školskému systému. Tentokrát bych se chtěl zaměřit na zajímavosti všedního života „pekingšťanů“.

 

 Martin Maršík


Čínské trhy - když toto řekneme u nás v Budějicích, většině z nás se vybaví oblečení, boty, vánoční světýlka, plastové hračky a podobné „zboží“. Já se ale dnes chci zaměřit na sběratelské trhy. Zjednodušeně by šlo sběratelské trhy rozdělit na velké a malé. Ty velké jsou otevřené každý den a jsou často zaměřeny na suvenýry pro turisty. Malé jsou spíše pro místní obyvatele a konají se jen v sobotu a v neděli. Na ty malé chodím rád. Nikdo Vám na nich nic nevnucuje, možná jen svým odlišným zjevem budíte zvědavost prodávajících. Číňané jsou národ sběratelů. Jeden z mých známých sbírá lístky do divadel, ne ty nové, ale ty staré, zašlé a pomačkané. Zároveň má sbírku bankovek s „hezkými výrobními čísly“. Co se na sběratelských trzích objevuje nejčastěji? Staré hodiny, talíře, pečetidla, fragmenty nádob, mince, svitky, kaligrafie, předměty připomínající kulturní revoluci, prostě téměř vše. Je zde takové množství sběratelů, že kdybych vykřikl (a oni mi rozuměli), že sháním staré české Primky, tak jsem přesvědčen, že je za chvíli někdo přinese (nebo vyrobí). Téměř pokaždé objevím na trhu něco, co mne překvapí – naposled to byla medvědí tlapa. Nad lebkami malých krokodýlů, krunýřů želv, popř. velkých kostí, u kterých nemám ani odvahu pomyslet odkud a z čeho pocházejí, se člověk již skoro nepozastavuje. Nedávno jsem objevil trh, kde se prodávají jenom cvrčci. Zde mi bylo vysvětleno, že pokud bych chtěl poslouchat doma cvrkání, musím si koupit cvrčky dva, dát každého do jedné klece a ty umístit vedle sebe. Samečci by pak svým cvrkáním bojovali o neexistující samičku.

I na univerzitě studenti pořádají burzy. Není to příliš masová akce. Myslím ale, že prodávajících je vždy minimálně alespoň padesát. Většinou prodávají knihy, skripta, zastoupeny jsou i rukodělné výrobky - papírové kytky, různé krabičky, pletené šály, ale i např. živé kaktusy, prostě, co zrovna student či studentka ve svém volném čase dělají a co by mohli prodat ostatním. Když už jsem u studentů, tak malá odbočka od tohoto tématu.

Místní studenti jsou většinou milí, pracovití, ochotní a bezprostřední. Zároveň si velmi dobře uvědomují, že Čína je velmoc a jsou i náležitě sebevědomí. Jedna příhoda, která charakterizuje jejich sebevědomí - minulý týden jsem šel po kampusu a potkala mne moje studentka. Nesla umělohmotnou misku s jahodami a když mne viděla, tak řekla: „Martine chceš jahodu?“ Než jsem stačil něco říct, tak mi ji strčila do úst a odpověděla za mne „Určitě ji chceš.“ a pokračovala v cestě. To si u nás moc nedovedu představit. Podobně by se možná čeští studenti zachovali k přibližně stejně starému doktorandovi, který vede u nich výuku. U vyučujícího, se kterým se setkávají občas, a který je ve věku padesát plus, by si to jistě nedovolili. Celkově toto setkání vyznělo z mého pohledu směšně a i sympaticky, ale stačilo málo a člověk by to již bral jako nevychovanost. Celkově ale čínské studenty i ostatní studenty z Afriky a z Turecka učím velmi rád.

Zpět ale ke sběratelským trhům – jsou zajímavé, jsou i inspirující, ale při jejich návštěvě musíte počítat s tím, že občas uvidíte něco, co Vám, jako Evropanovi, bude principiálně vadit.

Letadlo se synem je tady, tak za čtrnáct dní opět na shledanou při posledních Střípcích z Pekingu.   

P.S. Od známých a kamarádů dostávám často dotaz, podle jakých učebnic vyučuji. Od vedení katedry jsem dostal všeobecně uznávanou knihu Principles of Economics od N. Gregory Mankiwa z Harvardské univerzity z roku 2008 – páté vydání. Této knihy bych se měl při svých přednáškách přibližně držet a řada studentů ji má i zakoupenou, a to buď v anglické nebo čínské verzi. Při výuce v anglickém jazyce je převzat americký styl oslovování studentů i učitelů křestními jmény.                          

Autoři

Štítky Peking, Čína, kniha, České Budějovice, University of Technology Sydney, Harvardova univerzita, Drbna.cz, Paul Speratus, Turecko, Afrika

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Střípky z Pekingu: Sběratelské trhy  |  Společnost  |  Zprávy  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.