Vojáci z leteckých základen se učili ve Strakonicích, jak poskytnout první pomoc v boji

Jedním z účastníků byl nadrotmistr Josef Česal. U 21. základny taktického letectva v Čáslavi slouží od letošního února, předtím působil 17 let u 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Výcvik CLS, ve kterém se vojáci učí, jak poskytnout zraněnému prvotní neodkladnou pomoc v bojových podmínkách, absolvoval ve Strakonicích již před deseti lety. „V té době byly u nás kurzy s touto problematikou ještě v plenkách. Ve strakonické posádce je tehdy s několika nadšenci rozjížděl praporčík Jaroslav Duchoň,“ připomněl nadrotmistr Česal.

Od té doby prošel i dalšími zdravotnickými kurzy. Získané dovednosti využil během několika zahraničních misí. Nejvíc asi v afghánské provincii Wardak, kde působil v jednotce poradního a výcvikového týmu OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team). 

Vzpomíná na jeden z incidentů, kdy ošetřoval trojici afghánských vojáků, kterým nástražné výbušné zařízení přivodilo vážná zranění. „V daný okamžik jsem fungoval tak, jak jsem to měl nadrilované z výcviku,“ doplnil nadrotmistr Česal. Kromě zdravotnického zabezpečení jednotky se věnoval také příslušníkům Afghánské národní armády, které školil v oblasti zdravotní přípravy.

Nadrotmistr Josef Česal a nadporučice Jana Malá (zleva) během zdravotnického výcviku ve Strakonicích.

Nadporučice Jana Malá naopak absolvovala kurz CLS poprvé. „Studovala jsem na klasickém gymnáziu zaměřeném na všeobecné vzdělání, s vděčností tak teď oprašuji vědomosti z biologie, hodí se mi také znalost angličtiny,“ uvedla mladá důstojnice, která slouží na štábu čáslavské základny jako logistik. 

Procházku růžovým sadem nečekejte

Kurzy CLS jsou bez nadsázky náročné. „Musíme vstřebat velké množství nových pojmů, které jsou z padesáti procent v angličtině. Na druhou stranu ale zdejší instruktoři mají připravené skvělé podklady a prezentace, která doplňují autentická videa a fotografie,“ sdělila nadporučice Malá.

Nedílnou součástí je praktický výcvik, který často prověří nejen zdravotnické znalosti vojáků, nýbrž i jejich fyzičku. „Když jsme nacvičovali transport téměř osmdesát kilogramů vážící figuríny zraněného člověka, do smíchu mi moc nebylo, ale nakonec jsem se s tím nějak poprala,“ dodala nadporučice Jana Malá. 

Možná přijdou změny

Stále častěji se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký rozsah zdravotní péče by měl absolvent kurzu CLS poskytovat. Tito vojáci tak byli možná jedněmi z posledních, kteří se učili aplikovat speciální pomůcky pro zajištění trauma pacienta. „Myšleny jsou tím například junkční turnikety, trakční dlahy, pánevní pásy, supraglotické pomůcky určené k zajištění dýchacích cest či intraoseální aplikátory k usnadnění vstupu do cévního řečiště. V souvislosti s chystanými změnami v koncepci výcviku CLS můžeme očekávat, že používání některých zmíněných pomůcek bude do budoucna omezeno,“ uzavřel praporčík Jaroslav Duchoň, garant výcviku CLS ve Strakonicích.