Bývalý dlouholetý ředitel pivovaru Budějovický Budvar Jiří Boček, student Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích Lukáš Fiedler, doyen české psychologie Milan Nakonečný a válečný veterán a plukovník ve výslužbě Rudolf Zajac převzali od hejtmanky Jihočeského kraje Ivany Stráské Zlatou šupinu. In memoriam byla zároveň udělena policistovi Václavu Haasemu a kardinálovi Miloslavu Vlkovi.
Cenu hejtmankyJihočeského kraje Ivany Stráské šestice oceněných získala u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1918. Ceremoniál se odehrál ve čtvrtek 26. října v podvečer v prostorách bývalé zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou, kde sídlí Alšova jihočeská galerie.
Ivana Stráská v souvislosti s udělováním Zlaté šupiny připomněla, že 28. říjen je nejvýznamnější národní svátek a Jihočeský kraj by dnes nebyl takovým, jakým je, pokud by v něm nežili lidé, kteří se svými mimořádnými činy a celoživotní prací významným způsobem zasloužili a zasluhují o jeho rozvoj a dobré jméno. „Za to jim patří poděkování nás všech,“ podotkla hejtmanka.
Udílení Zlaté šupiny se konalo již popáté a celkem ji za celou dobu už získalo pětatřicet osobností. Tato cena byla vybrána proto, že představuje pomyslný symbol štěstí a koresponduje s rybářstvím, kterým je Jihočeský kraj proslulý.
Uvedená šestice vzešla z osmadvaceti nominací, které lidé během letošního roku zasílali na krajský úřad. „Jiří Boček získal ocenění za to, že se mu podařilo udržet výrobu piva v českých rukou, zasadil se o zachování originálního způsobu jeho výroby a prostřednictvím značky Budvar šířil slávu kraje prakticky po celém světě. Lukáš Fiedler za mezinárodní úspěchy v oblasti biologie, kterých dosáhl už ve velmi mladém věku. Milan Nakonečný za dlouholetou publikační činnost a předávání svých znalostí a zkušeností studentům i ve svých pětaosmdesáti letech. Rudolf Zajac za statečnost, kterou prokázal nejen během II. světové války, ale také v celém svém dalším životě. Václav Haase za mimořádnou odvahu při výkonu služby, kterou, bohužel, zaplatil životem. A Miloslav Vlk za obnovu zdevastovaných církevních struktur i církevního školství a celoživotní šíření dobrého jména jižních Čech,“ upřesnila jihočeská hejtmanka Ivana Stráská s tím, že o konečném seznamu oceněných rozhodla rada kraje.
Úspěšný bývalý ředitel pivovaru Budějovický Budvar
Narodil se v roce 1957 v Českých Budějovicích. Po ukončení studia Vysoké školy chemicko-technologické na Katedře kvasné chemie a bioinženýrství v Praze nastoupil v roce 1983 v pivovaru Budějovický Budvar jako technolog – mistr varen. V letech 1985 až 1991 pracoval jako podsládek. Od roku 1991 až do roku 2016 zastával funkci ředitele podniku. Jiří Boček po roce 1989 výrazným způsobem zasáhl do rozvoje pivovaru. Je autorem myšlenky projektu zřízení obchodních středisek pivovaru v České republice a založení dceřiných společností pivovaru v zahraničí (SRN, Velká Británie, Slovensko). Významně zasáhl do strategie řízení známkoprávních sporů mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch a podařilo se mu rozšířit duševní vlastnictví pivovaru a exportní činnost z 18 do 77 států. Zasadil se o prosazení prvního českého Chráněného zeměpisného označení pro Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v přístupové dohodě mezi ČR a EU v roce 2004. Česká a moravská pivovarnická akademie mu udělila Výroční cenu za rok 2015 v kategorii „Pivovary s výstavem nad 500 tisíc hektolitrů“. V pátek 28. října 2016 převzal z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské. V roce 2016 získal i Výroční cenu „Český pivní patriot“ od časopisu Pivo, Bier & Ale. Z rukou válečných veteránů loni převzal také pamětní medaili třetího stupně Československé obce legionářské, kterou podporoval deset let. V roce 2017 jej Český svaz pivovarů a sladoven uvedl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství, což je nejvyšší profesní ocenění za celoživotní přínos oboru.
Jiří Boček je českobudějovickým rodákem a celý život je věrný jihu Čech. Přesto, že se z něho stal uznávaný pivovarský odborník a mimo jiné i člen Síně slávy českého pivovarství, vždy se hrdě hlásil k jihočeskému patriotismu. Svou celoživotní lásku k našemu kraji vyjadřoval v osobním životě třeba i tím, že na kole projel snad všechny jihočeské polní cesty, cyklostezky i okresní silnice. Během pětadvaceti let v čele Budějovického Budvaru neúnavně šířil dobré jméno Jihočeského kraje v zahraničí. Jeho největší zásluhou je zachování výroby originálního piva v našem regionu a udržení výroby tohoto piva v českých rukou.
Úspěšný student, Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
Student Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích se od dětství věnuje biologii, ve které dosahuje mezinárodních úspěchů a výborně reprezentuje svou školu. V červenci letošního roku získal stříbrnou medaili na Mezinárodní biologické olympiádě, které se účastnilo 245 nejlepších středoškolských biologů ze sedmdesáti zemí.
Je spoluautorem vědeckého článku celosvětového kolektivu autorů z Harvardovy univerzity pojednávajícího o parazitech slunéčka východního. Spolupracuje na projektech Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné činnosti by rád pokračoval. Po dokončení gymnázia se chce věnovat medicíně nebo molekulární biologii.
Policista zabitý při výkonu služby, in memoriam
Václav Haase se narodil 17. srpna 1986 a od dětství snil o tom, že bude hasičem, jako jeho otec. V době studií se ale rozhodl stát policistou a za svým snem si šel. Ve dvaceti letech se mu sen splnil. Začal oblékat policejní uniformu a nabírat zkušenosti. Podle jeho rodiny, přátel, kolegů i nadřízených to byl obětavý, pracovitý, poctivý, čestný a rovný chlap, přísný především sám k sobě. Mladý člověk, kterému se v práci dařilo a s přítelkyní chtěl založit rodinu.
Ale právě za splněný sen, práci policisty, zaplatil svým mladým životem. Osmnáctého prosince 2016 vyjel pan Václav Haase se svým kolegou do Velice na Českobudějovicku. Útočník tam napadal svou rodinu a napadl i oba policisty, které pobodal. Třicetiletý Václav Haase dva dny poté, 20. prosince 2016, zemřel.
Doyen české psychologie
Český psycholog, historik, vysokoškolský pedagog a autor řady vysokoškolských učebnic se narodil se 8. února 1932 v Horažďovicích. Tento doyen českých psychologů šíří dobré jméno Jihočeského kraje nejen v Táboře, kde stále trvale žije, ale také na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde působil předtím, než byl v období normalizace z politických důvodů propuštěn a kam se po Sametové revoluci vrátil, aby zde vedl katedru andragogiky a personálního řízení. Když profesor Nakonečný nemohl z politických důvodů učit na vysokých školách, věnoval se v Jihočeském kraji psychologické praxi v českobudějovické manželské poradně či dětském psychodiagnostickém ústavu. Deset let pak působil jako středoškolský pedagog na střední pedagogické škole v Soběslavi. V současné době předává své mnohaleté zkušenosti studentům Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a na Vysoké škole obchodní. Profesor Nakonečný je autorem velké řady odborných knih a článků z oblasti psychologie. Napsal však též několik knih a článků o fenoménu magie, články věnující se zejména dějinám 1. republiky a knihu o organizaci Vlajka.
Kardinál, in memoriam
Miloslav Vlk, český katolický klerik a teolog, se narodil 17. května 1932 v Líšnici u Milevska. V roce 1952 maturoval na českobudějovickém Jirsíkově gymnáziu. Následně krátce pracoval jako dělník. Po vojně a částečném uvolnění politických poměrů postupně vystudoval archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1968 byl vysvěcen na kněze a jmenován sekretářem českobudějovického biskupa. V roce 1971 však musel toto místo z rozhodnutí úřadů opustit. V roce 1978 mu byl státní souhlas dokonce odebrán. Zpět ho získal až v lednu 1989, kdy se vrátil do duchovní správy nejprve na Klatovsku a později na Šumavě.
Po Sametové revoluci byl v roce 1990 jmenován biskupem v Českých Budějovicích, na jaře 1991 se stal pražským arcibiskupem a hlavou českých katolíků. Tuto funkci zastával až do roku 2010. V říjnu 1994 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. Jako člen konkláve se zúčastnil volby papeže Benedikta XVI.
Na pozici biskupa českobudějovického i arcibiskupa pražského pracoval především na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl boj za navrácení církevního majetku, o který totalitní režim církev připravil. Usiloval také o obnovu církevního školství a řeholního života v diecézi. V Českých Budějovicích mimo jiné už v roce1990 založil Biskupské gymnázium J. N. Neumanna a zahájil přípravy na zřízení katolické Teologické fakulty na Jihočeské univerzitě (k čemuž došlo až za jeho nástupce Antonína Lišky). V Praze založil mimo jiné Arcibiskupské gymnázium, Církevní střední zdravotnickou školu Jana Pavla II. A VOŠ Pedagogickou - Svatojánská kolej.
Od roku 2010 žil Miloslav kardinál Vlk jako soukromá osoba. Zemřel 18. března 2017 ve věku nedožitých pětaosmdesáti let.
Válečný veterán
Rudolf Zajac, který se narodil 12. ledna 1918 v obci Uhrovce na Slovensku, za druhé světové války vstoupil do slovenské armády. Podařilo se mu přeběhnout s protiletadlovým oddílem na letišti v Minsku k běloruským partyzánům, se kterými společně pomáhali osvobozovat Minsk. Poté vstoupil do 1. československého armádního sboru a absolvoval parašutistický výcvik. Po skončení výcviku se dostal do rodné vlasti na pomoc přípravám Slovenského národního povstání a následně pomáhal při přípravě osvobozování Sovětskou armádou. Po skončení války prošel celou řadu postů v Československé armádě v různých posádkách.
Také jeho život v Českých Budějovicích byl velmi aktivní. Zúčastňoval se veřejného života. Byl v mnoha funkcích, od krajského poslance až po člena předsednictva Svazu protifašistických bojovníků spolu s Ludvíkem Svobodou či členem Ústředního výboru Národní fronty v Mírové radě.
Za celoživotní aktivity byl oceněn řadou vyznamenání, například dvakrát Československým válečným křížem, Polským válečným křížem, Řádem Rudé hvězdy. Dále byl vyznamenán mnoha medailemi Za chrabrost, Za zásluhy a Řádem SNP.
Často se účastnil besed ve školách. Vždy zdůrazňoval, jak je důležité znát naši historii, připomínat si hrůzy fašismu, hrdinství odporu proti fašismu a vážit si padlých vojáků, kteří proti fašismu bojovali. Apeloval na nutnost aktivně vychovávat mladou generaci k úctě k naší historii.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
