Přeji si, aby lidé dávali přednost poctivé české práci, říká majitel rodinného kamenictví Kadlec

Řeknete nám, jak to vlastně všechno začalo?
Kamenictví se věnoval už můj děda. Začínal, tuším, roku 1922. V šedesátých letech pak štafetu převzal táta. Pracoval s umělým kamenem, vyráběl cementové zboží a já mu v práci trochu pomáhal. V období totality to bylo jiné. Podnikat se nemohlo, kamenictví táta dělal jen okrajově po práci s povolením místního národního výboru. Ale byl jsem s ním, koukal mu pod ruce, mnoho se toho naučil. Po revoluci se vše změnilo, mohl jsem začít podnikat. V roce 1994 jsem ve Zlivi založil vlastní dílnu a o čtyři roky později jsem koupil prostory bývalého Jihotvaru na Pražské třídě v Českých Budějovicích, kde jsme dodnes. Tam lidé najdou Kamenictví Kadlec. V tuto chvíli máme několik zaměstnanců, s manželkou se staráme o obchod a v dílně pracuje i můj zeť.

Zmínil jste umělý kámen. Kámen není jen jeden, ten přírodní?
Umělý kámen je na bázi cementu a pryskyřic, která se používají jako pojiva. Pracuje se s ním stejně jako s přírodním kamenem, ale táta používal výhradně umělý. Když jsem začal podnikat, pořád jsem tíhnul k tomu přírodnímu. Je stálý, prakticky nezničitelný a nesmrtelný. Středověké hrady stojí dodnes a stojí, protože jsou z přírodního kamene. Od roku 2000 se proto umělým kamenem prakticky nezabýváme. Umíme to, ale preferujeme přírodní žulu a mramor.

Krb z Kamenictví Kadlec.

Kde se můžeme s vašimi výrobky setkat?
Věnujeme se hlavně zakázkové stavební výrobě a výrobě pomníků. Spolupracujeme s architekty a dalšími dodavateli, ale většina zákazníků si nás najde přímo sama. Za ta léta jsme si vybudovali pověst solidního kamenictví, máme slušnou zásobu materiálu a zakládáme si na vstřícnosti k zákazníkovi. Naší práci můžete vidět po celé republice i za hranicemi. I náročné projekty jsou pro nás výzvou.

Může vás po těch letech v práci ještě něco překvapit?
I kamenictví, zejména z pohledu interiérového designu, podléhá trendům a technologickým změnám, a vyrobit už lze téměř cokoli. Díky tomu můžeme přijmout zakázky, které dříve nebyly možné, jako kamenné obklady stěn ze žuly, mramoru a onyxu, prosvětlené LED diodami, schodiště, krby, dlažbu dodáme v nadstandardních rozměrech. I když nám ve všem pomáhají nové technologie, vždy se najde situace, kdy se musíme spolehnout pouze na ty zlaté české ručičky. Nedávno jsme dlažbu z desek o rozměrech jeden krát tři metry dodávali jedné pražské advokátní kanceláři. Velkou výzvou pro nás bylo desky do čtvrtého patra dopravit. Okny se nevešly, výtah zde nebyl. Šestisetkilogramové desky tak chlapi jednu po druhé vynosili po schodech.

Vaše zakázky se vesměs týkají stavebnictví. Vyrobili jste někdy něco, co s tímto odvětvím nemá nic společného? 
Pro klienta jsme vyráběli například flakony pro luxusní parfémy. Před obchodním centrem v Praze stojí naše popelníky. Klient si je vybral nejen z důvodu jejich nerozbitnosti a designu, ale také proto, že tunový popelník jen tak někdo neodnese. Tyto zakázky ale realizujeme opravdu výjimečně.

Pracovní deska v kuchyni Karla Gotta z českobudějovického Kamenictví Kadlec.

Je nějaká zakázka, na kterou jste opravdu pyšný?
Ke všem zákazníkům přistupujeme s maximální péčí a důrazem na kvalitu materiálu a zpracování. Mám-li mluvit konktrétně, rád bych zmínil, že nám bylo ctí vyrobit kuchyňskou linku pro zpěváka Karla Gotta. Žulové desky, které dodáváme do kuchyní, jsou prakticky nezničitelné. Nevadí jim kyselina, impregnují se proti vodě a olejům. Všechny impregnace mají potravinový atest. Když si pořizujete takovou kuchyni, máte ji na doživotí a přírodní materiál se neokouká. Stejné je to u koupelen, dlažeb, schodišť nebo parapetů. Zákazník, který volí tento materiál, chce kvalitu a jistotu, že například i po dvaceti letech to bude vypadat jako nové.

Zdá se, že jste velmi spokojený. Máte nějaké přání do budoucna?
Potěšilo by mě, kdyby lidé upřednostňovali poctivou českou zakázkovou výrobu nad překupem levnějších nekvalitních produktů z Číny. Přál bych si, aby lidé byli k sobě více vstřícní a všichni se těšili dobrému zdraví. To je nejdůležitější.