Do budějcké teplárny zavítal v rámci svého programu místopředseda vlády a ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec. Společně s náměstkem Jihočeského kraje Pavlem Hrochem, primátorem Českých Budějovic Jiřím Svobodou a zástupci vedení teplárny, předsedou představenstva Václavem Králem, místopředsedou Tomášem Kollarczykem a členem představenstva Martinem Žahourkem diskutovali o současnosti a budoucnosti městské teplárny.
Společné jednání mělo kromě krátké oficiální části především pracovní charakter. Náměty k debatě vycházely z dopisu, který vedení Teplárny České Budějovice adresovalo Vládě České republiky. Konkrétně nás s nimi seznámil předseda představenstva Václav Král:
„Vzhledem k vymezenému času ministerské návštěvy a relativně velkému rozsahu a komplexnosti problematiky jsme kvůli efektivnější komunikaci zvolili formu dopisu. Už zájem členů Vlády ČR a rady Jihočeského kraje o návštěvu našich provozů nás těší a vnímáme ho jako zahájení diskuse státu, kraje, statutárního města a městské teplárny o tématech, jejichž zodpovědné vyřešení je v zájmu většiny Jihočechů.
Informovali jsme pana ministra o současné situaci teplárny, která zajišťuje čistou, bezpečnou a stabilní výrobu svých produktů – pára, horká voda či chlad – a jejich distribuci do téměř 28 500 domácností a 218 institucí a firem na území Českých Budějovic. Naše výrobky a služby dodáváme například do nemocnice a poliklinik, domovů seniorů, univerzit, škol, mateřských školek a jiných objektů ve vlastnictví Jihočeského kraje nebo města České Budějovice, pivovarů Budvar či Samson, papíren Mondi, společnosti Robert Bosch a dalších významných průmyslových podniků. V kogenerační výrobě s teplem produkujeme také elektrickou energii, což výrazně zvyšuje efektivitu spalování používaných paliv.
Naším cílem není „jen“ zachování vysokého standardu služeb, ale především jejich další zkvalitňování a to v kontextu současných trendů v energetice. Náš obor a související legislativa a regulace se neustále vyvíjí, tempo změn se zrychluje. Teplárna České Budějovice se těmto změnám průběžně přizpůsobuje. V nedávné době jsme s podporou evropských dotací investovali cca 400 milionů do technologie odsíření kotlů. Dosáhli jsme tak významného snížení emisí oxidů síry SO2 o více než 80 procent, tuhých znečišťujících látek (prachu) o 65 procent a oxidů dusíku NOx o více než 20 procent. V rámci schválené dlouhodobé koncepce teplárny reagujeme i na nové obchodní příležitosti umožňující rozvíjení systému centrálního zásobování teplem. V roce 2020 zahájíme odběr tepelné energie z Jaderné elektrárny Temelín prostřednictvím plánovaného horkovodu. Roční spotřebu hnědého uhlí tím snížíme o cca 60 tisíc tun, zmenšíme tak množství produkovaných emisí, odpadu a dále pak i množství nakupovaných emisních povolenek. Mimo pozitivní vliv na životní prostředí tento dlouhodobý kontrakt přispěje ke stabilizaci ceny tepla. Připravujeme se také na energetické využívání komunálního odpadu, což se projeví v dalším snížení spotřeby hnědého uhlí a navíc by to občanům zajistilo stabilizaci nákladů na likvidaci odpadu od roku 2024, kdy už nebude ze zákona možné odpady ve stávající podobě skládkovat.“
Vaše informace zní velmi pozitivně. Čeho se tedy dále týkala diskutovaná témata? Z pohledu nás, laiků, vše funguje. Řečeno s nadsázkou, teplárna topí, ovzduší se zlepšilo. Kde je tedy problém?
Energetik snad nemůže od zákazníka dostat lepší zprávu a ocenění své práceJ. Popsala jste situaci, kdy jsou naplněna vaše oprávněná očekávání a v čistém prostředí si za dobrou cenu užíváte komfort stabilních dodávek tepelné energie bez starostí a dodatečných nákladů... a to s vědomím, že se můžete obrátit na pracovníky nonstop dispečinku či výjezdové skupiny, která kdykoli pomůže řešit Váš problém či dotaz týkající se nejenom dodávek tepla. Tento stav je naším cílem, vizitkou a závazkem zároveň.
K provozu teplárny, respektive k energetice jako takové, přistupujeme zodpovědně a důsledky našich rozhodnutí vyhodnocujeme s výhledem na další desítky let. Vidíme proto hned několik jak legislativních, tak praktických problémů, které je potřeba řešit.
Takovou oblastí jsou například přeregulované „tržní“ prostředí a nerovné podmínky pro tradiční, efektivně fungující centrální zdroje vytápění a nově vznikající lokální, decentralizované zdroje. Ať už se jedná o neustálé zpřísňování emisních limitů pro velká spalovací zařízení, zdanění jejich provozů prostřednictvím nákupu emisních povolenek nebo o přidělování a vyplácení takzvaných „kotlíkových dotací“ či jiných dotačních podpor pro malé zdroje tepla. Velké energetické celky jsou kontrolovány online desítkami úředníků, musí splňovat mnohdy až nesmyslně se zpřísňující ekologické požadavky, ovšem na modernizaci svých uhelných či plynových kotlů žádnou finanční podporu nedostanou! V době, kdy se našemu státu nedaří účinně čerpat evropské finanční prostředky, je to zvláštní paradox. Dalším velkým paradoxem je zřizování nových lokálních zdrojů a odpojování zákazníků od soustav zásobování teplem na základě nekorektních nabídek tzv. šmejdů, kteří mnohdy s podporou „energetických poradců“ záměrně klamou spotřebitele i dotčené úřady.
Užil jste výraz „šmejdi“. Není to trochu silné slovo?
Bohužel si myslím, že tento pojem se používá často a to v různých oborech. „Obchodní“ metody těchto podnikavců jsou stále stejně podlé, stejně nebezpečné a tudíž naštěstí pro mnoho zákazníků stále stejně neakceptovatelné. Stát by ale neměl například svojí dotační politikou podporovat tyto nekalé praktiky. A pak je samozřejmě jen na nás, abychom stoprocentně plnili své závazky, udržovali s klienty partnerský vztah, znali jejich potřeby a přání.
Malé, decentralizované zdroje využívající pouze jeden druh paliva nebo tzv. obnovitelné zdroje energie stále neumí bezpečně a stabilně dodávat energie v potřebném čase a množství nebo dlouhodobě ochránit kritickou infrastrukturu a vyrobit elektřinu potřebnou např. při blackoutu. Bude trvat ještě dlouhou dobu, než budou taková řešení efektivně poskytovat třeba služby pro stabilizaci elektrických sítí nebo budou mít možnost systematicky akumulovat přebytečnou elektrickou energii. Naše prověřené technologie to však zvládají, tak proč toho nevyužít? To by měl být i státní a regionální zájem.
Teplárna České Budějovice je městskou společností, ale na její činnost má nepochybně vliv i energetická koncepce České republiky a Jihočeského kraje.
Přítomnost náměstka pro životní prostředí a zemědělství na jednání s ministrem Brabcem tedy jistě nebyla náhodná?
Máte pravdu. Například státní energetická koncepce spatřuje v existenci soustav centrálního zásobování teplem (CZT) komparativní výhodu české ekonomiky oproti jiným státům EU a světa.
Jihočeský kraj je pro Teplárnu České Budějovice významným partnerem. Ať v oblasti ochrany ovzduší, integrovaného povolení či odpadů. Na území kraje se ročně vyprodukuje cca 310 tisíc tun relevantních odpadů. Část lze ještě vytřídit, následně recyklovat a zbytek je lepší alespoň spálit a vyrobit z nich teplo a elektřinu, než je stále bez užitku zahrabávat do země a zatěžovat tak životní prostředí na další stovky let. Tato myšlenka naplňuje cíle EU a ČR na vybudování tzv. cirkulární ekonomiky. Musíme si však uvědomit, že čtyři stávající zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v České republice mají své teoretické kapacity již naplněné. V Jihočeském kraji navíc žádné takové zařízení není a dopravně je to z našeho regionu všude daleko. Je tedy správné, že představitelé Jihočeského kraje začínají moderovat diskusi o budoucím nastavení odpadového hospodářství. V sále krajského zastupitelstva nedávno proběhl k tomuto tématu odborný seminář a tam zazněly obavy a potřeby měst a obcí zcela jasně. Statutární město České Budějovice a jeho teplárna logicky mají přirozený potenciál přispět největší měrou k efektivnímu nastavení budoucího systému nakládání s odpady. A bude opět záležet jen na domluvě nás všech občanů, jestli podmínky fungování tohoto celého systému budou dlouhodobě udržitelné a podpoří suverenitu kraje, měst a obcí.
Vyjádřil se ministr Brabec k předloženým námětům?
Tato otázka měla být položena spíše přímo panu ministrovi, ale snad si mohu dovolit shrnout, že se optimisticky vyjádřil k budoucnosti českého teplárenství a konkurenceschopnosti CZT v řadě měst a že pozitivně reagoval na dlouhodobou podnikatelskou koncepci naší teplárny. Sdělil také svůj názor, že existuje potenciál ke vzniku nových kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a to hlavně v lokalitách s fungující sítí CZT. Dále přislíbil také součinnost ministerstva životního prostředí například při metodickém vedení krajských úřadů s cílem zajištění předvídatelnosti a sjednocení výkladu evropské revize referenčního dokumentu o BAT/BREF (angl. Reference Document on Best Available Techniques) pro velká spalovací zařízení. Tento dokument se týká dalšího zpřísňování emisních limitů pro zařízení s vydaným integrovaným povolením, tedy i Teplárny České
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
