Smart Cities je takové město, které propojuje a zlepšuje fungování infrastruktury, technologií a služeb v klíčových sektorech, jako je doprava, budovy, energie, ICT, a to prostřednictvím inovativních způsobů. Jaký poměr rozpočtu ale česká města věnují Smart Cities? Rozdíly jsou podle zjištění redakce Drbny poměrně velké.
Řadu inovativních řešení, která ulehčí život obyvatelům města plánují České Budějovice. „V současné době se ve městě kromě informačních systémů a elektronizace různých agend orientujeme hlavně na oblast chytré dopravy. Město počítá s investicemi zhruba 300 milionů korun dotovanými z integrovaného programu rozvoje území v průběhu následujících čtyř let právě do inteligentních systémů řízení dopravy,“ shrnul budějcký náměstek primátora Petr Holický. Město plánuje instalaci strategických detektorů pro řízení dopravy a rozšíření kamerových systémů.
Nejinak tomu je i pod Ještědem. Například liberecký odbor informatiky a řízení procesů investovat do Smart Cities zhruba 2,5 milionu korun. „Letos budeme investovat například do elektronických zápisů do základních škol, provozu městského kamerového systému, rozvoje infrastruktury metropolitní sítě, digitalizace stavebního úřadu a podobně,“ vypíchl vedoucí odboru informatiky a řízení procesů libereckého magistrátu Zbyněk Vavřina.
Už v roce 2015 vznikl Koncept Smart City Brno, který město uplatňuje zejména u projektu #brno2050. Tam lze najít příklady některých konkrétních projektů. První plán se letos připravuje a měl by se v roce 2019 schvalovat.
Jedním z takových projektů je brněnská identita – portál elektronických služeb www.brnoid.cz. Tento portál začínal jako elektronická předplatní jízdenka a integroval další funkce, kterými jsou turistická karta, placení odpadů nebo hlasování v participativním rozpočtu Dáme na Vás. Jeho náklady jsou ve srovnání s jinými městy mizivé.
Druhým je příprava nové chytré čtvrti Špitálka v rámci projektu RUGGEDISED www.ruggedised.eu, který je součástí prestižní Lighthouse Smart Cities and Communities. V rámci tohoto velkého projektu bude Brno připravovat novou městskou čtvrť v areálu Tepláren Brno. Proměnou po roce 2020 by měl projít bývalý výrobní areál. Užití technologických řešení, jejichž inspirací byly Rotterdam, Umea nebo Glasgow, budou umožňovat vznik nové městské čtvrti, kde budou vyváženy a propojeny funkce bydlení, pracovních příležitostí i odpočinku s nákupními možnostmi.
Projekt #brno2050 podle vedení města nabírá na jasných obrysech a má plnou podporu do budoucna. „Asi největším přínosem pro Brňany je, že nejdeme cestou velkolepých technologických revolucí s obrovskými rozpočty. Máme rádi chytrá řešení, která šetří jejich peněženky a čas, aby si svůj život mohli užít podle svých představ,“ říká tiskový mluvčí Brna Filip Poňuchálek.
Podobně jako jiná města, tak i hanácká metropole Olomouc se zaměřila na dopravu, kde by měl pomoci projekt “Systém řízení a regulace dopravy ”. Řidiče tak potěší pilotní projekt monitoringu obsazenosti parkovacích míst na Sv. Kopečku, včetně poskytování informací o aktuálních kapacitách. „Už nyní máme službu parkování pomocí SMS, novou webovou aplikaci “Parkování v Olomouci”a také prostřednictvím SMS lze platit lístek v MHD. Dalším příkladem může být naše spolupráce se společností Rekola, s níž pracujeme na rozšiřování bikesheringu,“ shrnula mluvčí Olomouce Radka Štědrá. Smart mobilita je podle ní jedním z hlavních témat aktuálně schváleného “Plánu udržitelné městské mobility Olomouc,” což je strategický dokument určující směr vývoje dopravy v Olomouci na dalších 15 - 20 let.
Jihlava pro letošní rok se plánuje instalace inteligentních zastávek, které budou na dvaceti místech v Jihlavě. „Instalace by měla proběhnout do konce září letošního roku. Inteligentní zastávky cestujícím například přesně sdělí za kolik minut přijede další spoj, největší funkci však budou mít při mimořádných situacích, kdy bude zastávka cestující informovat o délce zpoždění dotčených spojů,“ dodala redaktorka kanceláře primátora Aneta Hrdličková.
Mezi projekty, které obsahují prvky chytrého přístupu patří například v Hradci Králové zejména projekt Inteligentní dopravní systém i projekt Centra přírodovědného a technického vzdělávání. „Mluvit můžeme ale i projektech zaměřených na komunikaci s úřadem či jeho efektivní fungování jako Portál občana, Kybernetická bezpečnost či Specifické agendové informační systémy,“ uzavřel tiskový mluvčí kanceláře hradeckého primátora Petr Vinklář.
Mezi inovátory a průkopníky Smart Cities v tuzemsku patří společnost Mastercard, která upoutala pozornost veřejnosti například Chytrou klíčenkou. Ta funguje v Kolíně a je první multifunkční klíčenkou pro žáky základních škol v Evropě. Do budoucna bude rozšířena i o edukační aplikaci a elektronickou zdravotní knížku. Kolínskou klíčenku od roku 2017 v pilotním provozu využívají žáci 6. Základní školy v Kolíně, kde slouží jako elektronický zámek, identifikační průkazka, jízdenka v MHD a lze ji aktivovat i jako platební kartu. O úspěšný projekt je zájem nejen mezi českými městy a kraji, ale i v zahraničí. Chytrých projektů, pod kterými je Mastercard podepsaný, je ale mnohem více.
Projekty Smart City určitě nepředstavují všelék na veškeré problémy, nicméně ve velké spoustě případů mohou městům významně napomoci poskytovat městské nebo veřejné služby rychleji, efektivněji a kvalitněji, a současně výrazně minimalizovat negativní dopad těchto služeb na infrastrukturu či kapacity města. Je třeba mít ale na paměti, že úspěch stávajících projektů Smart City se nezrodil náhodou, ale i díky tomu, že představitelé veřejné správy respektovali posloupnost a nutnost jednotlivých fází - od pečlivé definice vlastních potřeb, přes analýzu současného stavu až po návrh celého řešení - a plánovali a řídili vše tak, aby splnili cíle a očekávání z pohledu měst i obyvatel. Bez pomoci silných a zkušených partnerů, jako je společnost Mastercard, se města v dnešní době neobejdou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
