Drbna historička se tentokrát podívá na dominantu jihočeské metropole. Budějcké náměstí je jedno z nejkrásnějších v celé republice. Je tomu tak i díky Samsonově kašně, které se historik Jan Schinko v dalším díle věnuje.
Na vrcholu vertikály Samsonovy kašny zápasí biblický Samsom se lvem. Podle pověsti se při jedné cestě střetl se lvem, zabil ho a pokračoval dál. Námět zpracoval sochař Josef Dietrich na přání radnice. Není doloženo, kdo z radních na ten nápad přišel a proč. Předpokládá se, že radnice chtěla prostřednictvím Samsona naznačit svou sílu a majestát. (V pověsti také vystupuje problémová Dalila.)
Dietrichův Samson, sedící na lvu, trhá rukama rozevřenou lví tlamu. Zřejmě tímto způsobem lva přemohl. Sousoší je osazeno až nahoře, málokdo si ho detailně všimne. Při různých soutěžích o znalostech města se pokládá otázka – kam se Samson dívá, ke Zvonu, ke Slunci nebo na radnici?
Historik Jakub Pavel hodnotí kašnu jako monumentální dílo svého druhu, zejména její měřítko vůči rozlehlému náměstí. Podrobně si všímá sousoší Samsona: „I přes výraznou plasticitu anatomie těl lze sotva tvrdit, že by postavy vyjadřovaly napětí, jež by odpovídalo dramatičnosti námětu,“ říká. Přitom teoreticky, hledě na to, že jde o biblický příběh, šlo o život.
Zesnulý okresní konzervátor Karel Kakuška zaujal podobné stanovisko: „Josef Dietrich vytesal dobrého lva, dobrého Samsona, ale není patrné, že spolu tvrdě bojují. Samson má drobet utrápený obličej,“ hodnotí. Ale je to náš Samson. Kašna je svého druhu největši v republice a možná i ve světě. Přesněji - nikdo zatím nepředložil důkaz, že by někde jinde na hlavním náměstí stála větší.
Josef Dietrich také vytesal atlanty nesoucí horní mísu. Atlanti jsou čtyři, ale nemají žádná jména. Zatím se o konkrétní pojmenování a žádat radnici o schválení nikdo nepokusil. Mohli by to být Otakar, Přemysl, Jakub a Pepík. Překážkou asi je, že vypadají dost stejně. Vytesal také maskarony chrlící vodu. Vypadají spíše nerudně. Vyskytl se i názor, že zarostlé obličeje jsou lví hlavy, ale to by Josef Dietrich zpracoval jinak. V roce 1990 byly sousoší Samsona se lvem a maskarony sneseny a uloženy na radnici. Sochař Ivan Tlášek vytesal kopie. Tehdy byla chvíli kašna bez Samsona. Vlastní kašnu vytesal kameník Zachariáš Horn.
Současně s kašnou se v letech 1721 až 1726 budovala vodárna u Lučního mlýna na Vltavě a rozvod vody do kašniček ve městě. Zprvu byly kašničky dřevěné, od roku 1739 barokní kamenné. Ke konci 19. století nechala radnice všechny kašničky zbytečně a nechytře zlikvidovat. Sice dne 13. října 1882 byla původní soustava vodovodní sítě odstavena, ale barokní kašničky vyloženě nikomu nepřekážely.
Samsonova kašna stojí na kótě 387,5 metrů, chodníky plus mínus na vrstevnici 386,4 metrů, takže kašna je posazena na nenápadném kopečku. Při povodni 2002 kašna klidně stála na ostrůvku. Před rokem 1720 bylo náměstí vyklizeno. V místech kašny byl do té doby pranýř, který se přemístil k radnici. Podle Leopolda Zeithammera byly z náměstí odstraněny různé objekty a zařízení. Bylo na ploše náměstí toho hodně: popravčí domek, hrdelní soud zv cúda, tesaná šibenice, pranýř, městská váha, domek vážného, kamenné zemské míry věrtele a strychy, lavice, mísy s vodou, zásoba žernovů pro mlynáře a městská studna. (Vídeňský loket byl a je zasazen ve zdivu radnice.)
Technický zakladatel města rytíř Hirzo a finanční zakladatel Přemysl Otakar II. by jistě souhlasili, že jejich náměstí o pět století později mimořádně zhodnotí Samsonova kašna.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
