Smlouva je podepsaná. Teplo do Budějc bude posílat Temelín, stavba horkovodu začne na jaře

Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80 tisíc tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého. „Náš stávající provoz patří mezi nejčistší v Česku, s rezervami plníme všechny normy a limity. Samozřejmě si ale uvědomujeme, že nejlepší jsou ta fosilní paliva, která nespálíme a emise, které ušetříme,“ uvedl předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král. Kromě toho také zmínil, že smlouva přinese těm, kteří odebírají teplo z budějcké teplárny, dlouhodobou stabilizaci cen, zkvalitnění podmínek a zvýšení komfortu.

I to bylo podle primátora Jiřího Svobody cílem města. „Chtěli jsme získat nejlepší možnou nabídku z pohledu dlouhodobé stability výroby cen tepla i ochrany životního prostředí,“ vysvětluje Svoboda. Smlouva je uzavřena na 20 let dodávek. „Samozřejmě ale může být mnohem delší, a to až do životnosti elektrárny,“ doplnil ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Vystavět se budou muset dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zhruba 26 kilometrů dlouhého předizolovaného potrubí bude uloženo pod zemí. „Nejde o žádnou novinku. Už když jsem na rozestavěný Temelín nastoupil, všichni jsme s vytápěním Budějovic počítali. Nové jsou ale technologie zaměřené na minimální teplené ztráty, půjde o nejmodernější teplárenskou technologii u nás,“ doplňuje Zronek.

Plán na propojení Temelína a Budějc se poprvé objevil už v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali už při zahájení stavby elektrárny v roce 1987, počátkem devadesátých let ale plán částečně zapadl při diskuzi o možném dokončení pouze dvou místo čtyř původně rozestavěných bloků. V roce 2011 jeho trasu vytyčily zásady územního rozvoje kraje a následně získal i kladné stanovisko EIA.

Horkovod mezi Temelínem a krajským městem bude třetí nejdelší v Česku. Jeho trasa povede z větší části podél silnice z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic. Bude procházet přes katastrální území Křtěnova, Březí u Týna nad Vltavou, Knína, Kočína, Olešníku, Munic, Hluboké nad Vltavou, Bavorovic, Českého Vrbného a Budějc. „Dotáhnout projekt do fáze podpisu smlouvy nebylo jednoduché, ale podařilo se,“ uzavírá generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ Daniel Beneš.