Hudební svět si dnes připomíná jedno smutné výročí – před třemi lety zemřel ikonický David Bowie. Pouhé dva dny po devětašedesátých narozeninách a vydání finální desky – Blackstar… Odešel na uměleckém vrcholu, jak se dnes mnozí fanoušci shodují.
Říkalo se mu chameleon – jednak pro proměnlivou image, ale stejně tak i pro muziku, která se neustále vyvíjela. Žádné jeho album nebylo totožné s tím předchozím, čímž možná některým příznivcům motal hlavy, ale David prostě byl stoprocentní umělec, který nehodlal přešlapovat na místě.
Každopádně právě proto je procházka po diskografii tohoto jedinečného zpěváka tak vzrušující. Můžeme si podupávat při pozitivně laděném Hunky Dory, svíjet se u imaginární kytary při Diamond Dogs, mazlit se s depresí při Heroes, tančit s Let´s Dance, vydávat se na tripovou cestu při 1. Outcast, milovat se při Hours, nebo si sednout, zavřít oči a nechat se unášet při melancholické jízdě Blackstar. Až má člověk nostalgickou slzu v oku.
Na hudbě je krásné, že nás všechny přežije. Bowieho nahrávky jsou nadčasové, plné života a nekonečného hledání. Ano, byla to jedna z největších osobností 20. století, po které zbyl kráter. Davide, děkujeme za všechno!
