úterý 12. listopadu 2019 Benedikt

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Poprvé ve fitku. Z Delfína jsem odcházela příjemně unavená a fakt šťastná

„Měla bys se sebou něco dělat,“ říkal mi před několika měsíci kamarád, když viděl, jak funím do schodů. „Vezmu tě do fitka,“ dodal důležitě. „To určitě! Nebudu se ztrapňovat před všemi těmi namakanci,“ zakroutila jsem hlavou. Jenomže… prostě se mi to rozleželo a hned další týden jsme mířili do Sportcentra Delfín. Je to v těsném sousedství budějcké nemocnice, tak kdyby mě trefilo, aspoň to nebude daleko, pomyslela jsem si. Ale netrefilo mě. Naopak!

Proč jsem změnila názor? Dotyčný kamarád mě ubezpečoval, že Delfín je takzvané rodinné fitko, nebo multigenerační, jak chcete. Zkrátka se zde setkávají celé rodiny, všechny věkové kategorie, staří, mladí, zdraví, nemocní. Jenomže… pořád je to fitko, a tak jsem byla nervózní, co mě čeká. Kolik očí mě bude sledovat a komu všemu budu pro smích.

Den D proběhl v pátek. Vybrala jsem si ho kvůli tomu, abych se mohla o víkendu případně zregenerovat. Vidíte, nic jsem nepodcenila. Nakonec tato opatrnost byla zbytečná, ale to předbíhám.

Už při příchodu mě překvapilo, že jsme u recepce potkali zhruba sedmdesátiletého pána, který mladé obsluze povídal, jak se těší na dnešní cvičení. Není už na fitness krapet starý? Byla jsem naivní, vím. Nikdo na tento koníček, který je bezesporu zdraví prospěšný, starý není! Prostě se ničeho nebojte, začít se dá klidně i v důchodu. Delfín je toho důkazem.

Dívka na recepci byla sympatická a mně se hned trošku ulevilo. Ale co vám budu povídat, pořád jsem myslela na to, že se na všechno vykašlu a raději si sednu na kávu. „Nebuď baba,“ přimhouřil na mě kámoš oči. To mi stačilo, nikdo mi nebude říkat baba. A tak jsem šla… prostě jsem se hecla. Víte co? Ona to byla paráda!

Moderní, čisté prostředí, fajnové stroje a pomůcky, sympatičtí trenéři, a především velmi rozmanití návštěvníci, kdy nechyběli kluci v nejproduktivnějším věku, maminky s dětmi i ti senioři, o kterých jsem už mluvila. Pokud si člověk představuje, že je fitko plné jen adeptů na roli v pětce Ramba, je prostě na omylu. Alespoň v Delfínu to tak není, což však neznamená, že se nejedná o profi zařízení s odpovídající technikou. Pracovat zde na sobě může skutečně každý, začátečník, profík, nikdo na vás nekouká skrz prsty, nikdo nad vámi neláme hůl, když je fyzička skutečně tristní. Naopak se všichni snaží pomoci. A jestli na mě někdo koukal a ukazoval si? Samozřejmě další hloupost, kterou jsem si vyvrátila.

Bylo to prostě fajn a ačkoliv jsem se zapotila, šla jsem domů se zvláštním pocitem spokojenosti. Unavená, ale šťastná. Udělala jsem něco pro své zdraví a prostě vím, že ten čas prožitý v Delfínu měl smysl.

Asi je vám jasné, že jsem se vrátila… Několikrát. Dneska jsem členkou klubu, docházím na lekce, se všemi zaměstnanci i mnoha cvičícími se dobře znám. Tyto řádky sepisuji v místní kavárně. Sleduji u toho rybičky v akvárku a přemýšlím, že si ještě půjdu zaběhat. Třeba do těch schodů, které mi dříve dávaly tak zabrat.

PR text | Foto delfin.cz

Štítky Delfín, fitness, posilovna, cvičení

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.