Jak zachránit člověka zasypaného lavinou, předvídat lavinové nebezpečí, nebo jak se bezpečně pohybovat na horách. To všechno se učili strakoničtí vojáci na výcviku v Krkonoších.
Kurz speciální tělesné přípravy si kladl také za cíl, připravit budoucí instruktory. „Chtěli jsme vytipovat vojáky, kteří mají předpoklady k tomu, aby se stali instruktory a mohli vést výcvik v přesunech na sněhu a ledu. Zároveň jsme chtěli vybrat lidi do týmu, který by reprezentoval náš útvar na armádním mistrovství v zimním přírodním víceboji Winter Survival,“ vysvětlil velitel kurzu kapitán Jiří Konečný.
Program výcviku byl skutečně nabitý. Vojáci se zdokonalovali nejen v lyžařských a sjezdových technikách a přesunech na skialpinistických lyžích a sněžnicích, ale osvojovali si hlavně zásady bezpečného pohybu v horském terénu. Znamená to plánovat přesuny, předvídat lavinové nebezpečí a znát základy meteorologie. Vojáci například zkoušeli různé metody, pomocí kterých se určuje stabilita sněhové pokrývky na svahu.
Účastníci kurzu také nacvičovali, jak postupovat při záchraně člověka z laviny. Používali při tom lavinový vyhledávač, lavinovou sondu a lopatu. Mezi skialpinisty se pro odlehčení těmto pomůckám přezdívá svatá trojice.
„Je to stres. Kolem tebe jen sníh a ty si uvědomuješ, jak ti utíká čas. S každou další minutou se snižuje pravděpodobnost, že zasypaný člověk přežije,“ popsal kapitán Konečný pocity těch, kteří se snaží zachránit lidi z laviny. Připomněl tím neúprosnou statistiku, že mezi 18 a 35 minutami po zasypání lavinou dochází na křivce přežití k takzvanému zlomu smrti. Během této doby zasypaní bez vzduchové kapsy umírají v důsledku udušení. Šance na přežití je 30 procent. Po 35 minutách přežívají jen zasypaní se vzduchovou kapsou.
Vojáci si na vlastní kůži vyzkoušeli i to, jak se cítí člověk pod lavinou. Procvičovali dále první pomoc a transport raněného. Nocovali ve vlastnoručně vybudovaném sněhovém záhrabu. Nacvičovali i přesun družstva na ledovci, včetně vytváření jistících stanovišť.
Výcvik v neposlední řadě prověřil fyzickou a psychickou odolnost vojáků. „Na instruktory přesunů na sněhu a ledu jsou kladeny vysoké nároky. Kromě širokých teoretických znalostí a praktických dovedností musí být schopni vést výcvik v souladu se stanovenými metodickými a didaktickými zásadami. Přesto si myslím, že máme několik nadějných adeptů pro získání instruktorského oprávnění,“ zhodnotil zástupce velitele kurzu rotmistr Radek Kulhánek.
