Polovina restaurací podle průzkumu iniciovaného senátorem Jaroslavem Malým (za ČSSD) nedovoluje ve vnitřních prostorách kouření elektronických či zahřívaných cigaret. Zákon přitom zakazuje od konce května 2017 v pohostinství jen klasické cigarety.
Tým senátora Malého v prvních třech měsících letošního roku oslovil 280 pohostinství, zastoupené byly různě velké obce a všechny kraje. Ve 54 procentech z nich je zakázáno kouřit elektronické cigarety, provozovatelé jen v pěti procentech rozlišují elektronické a zahřívané cigarety, z nichž některé povolují.
„V rozhovorech s personálem jsme se setkávali s pravidly typu zákazu kouření e-cigaret přes den, když tam jsou děti nebo třeba podle toho, jak se domluvíte se zbytkem návštěvníků," sdělil Malý.
V ostatních veřejných prostorách se na elektronické cigarety pohlíží podle zákona stejně jako na běžné. „V opačném případě by bylo možno tolerovat užívání těchto výrobků například ve školách a školských zařízeních, což není zejména z hlediska výchovy a ochrany zdraví dětí a mládeže žádoucí a je to proti cílům nové právní normy,“ uvedla v dopise České obchodní inspekci ředitelka odboru zdravotních služeb ministerstva zdravotnictví Martina Novotná.
Jednotní nejsou v názoru na elektronické cigarety ani odborníci, kteří se zabývají odvykáním kouření. Podle podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové je kolem 3000 odborných publikací, které mají opačné výsledky. „Lidé, kteří jsou striktně proti, se většinou vůbec nesetkávají s pacienty,“ uvedla. Neshodnou se podle ní například také na tom, jestli elektronické cigarety pomáhají od kouření odvykat či jestli vedou ke kouření děti.
Před dvěma lety se v Česku objevily k elektronickým cigaretám, do nichž se vkládají náplně s nikotinem a tabák neobsahují, také cigarety s tabákem zahřívaným. Používá je asi 200 tisíc lidí. „Zahřívaný tabák rozhodně nelze doporučit nekuřákům. Musíme však akceptovat, že existují kuřáci, kteří nechtějí nebo většinou nedokážou přestat užívat nikotin,“ dodala Králíková.
V zemích Evropské unie, které zavedly dříve zákaz kouření v restauracích a veřejných prostorách, ubývá kuřáků rychleji. Pomalejší jsou většinou země, které v restauracích tolerují kuřárny. Podle odborníků se projevily první pozitivní dopady už i necelé dva roky trvajícího zákazu v Česku, kde kouří asi 1,4 milionu lidí.
Ubylo hospitalizací u nemocí způsobených kouřením, jako jsou cévní mozkové příhody či infarkty. Za rok by tak nemuselo být hospitalizováno asi 20 tisíc lidí, větší úbytek je u starších 60 let. České zdravotnictví by tak mohlo ušetřit asi půl miliardy korun ročně. Roční náklady na léčbu kuřáků ale dosahují podle ministerstva asi 100 miliard korun.
