Hospodaření státního podniku Lesy České republiky zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území v jihomoravské Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. V tiskové zprávě to uvedli vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle nich podnik v místě nevhodně hospodaří hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podobně podle vědců hospodaří státní lesy v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou jihomoravské lužní lesy, kde se masivně těží. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová obvinění odmítla.
Mluvčí Lesů Eva Jouklová řekla, že za úbytek motýlů nemohou státní lesníci, ale sucho, kvůli kterému hynou v lesích, parcích i zahradách v posledních extrémně suchých letech stromy, keře, bylinné patro vegetace i tráva. „Potřebují je například motýli, a tak se jejich populace snižuje," uvedla mluvčí.
Vědci napsali, že kvůli hospodaření Lesů ČR vymírá v Milovickém lese pod Pálavou motýl jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech, nejvíce jich tam žilo donedávna v CHKO Pálava.
„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii. Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území," řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Z Milovického lesa již zcela zmizely další zákonem chránění motýli jako okáč jílkový a hnědásek osikový.
Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde o ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství lesů. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje," uvedl Škorpík.
Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava, v tiskové zprávě Lesů ČR uvedl, že úbytek druhové rozmanitosti je celosvětový problém. Změna klimatických charakteristik velkých území včetně oteplování je podle jeho slov spojená s druhovou výměnou. „Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv," uvedl Vybíral.
Miroslav Svoboda, ředitel Lesního závodu Židlochovice z Lesů ČR, uvedl, že dlouhodobým suchem trpí rostliny i zvířata bez ohledu na to, komu půda či les patří a kdo tam hospodaří. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné," uvedl Svoboda.
Podle vědců by ale stačilo mírně změnit přístup. Jasoňům vyhovuje takzvané výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se podle vědců v místě hospodařilo tisíce let. „A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů," řekl Škorpík.
Vědci kritizují i to, že státní lesníci chtějí v národní přírodní památce Hodonínská Dúbrava stříkat jedy z letadel. Jde podle nich o poslední místo, kde v republice přežívá motýl okáč jílkový.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
